Elektřina ze skleněné koule. Sférický generátor by mohl být budoucností fotovoltaiky

Elektřina ze skleněné koule. Sférický generátor by mohl být budoucností fotovoltaiky fotovoltaika, solarní energie. Německý inovátor jménem Andre Broessel má nápad, jak ze slunce „vyždímat více energie“. Jeho generátor je navzdory svým malým rozměrům mnohem účinnější než běžné fotovoltaické panely. To vše díky objektivu, který zaostřuje světlo, informuje portál inhabitat.com. Fotovoltaické instalace v podobě plochých panelů jsou dnes běžnou záležitostí. Neustále se pracuje na zvýšení jejich efektivity. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je technologie CPV (koncentrační otovoltaika), která využívá různé metody soustředění slunečního světla na panely. Andre Broessel, zakladatel společnosti Rawlemon, se rozhodl toto řešení ještě vylepšit a zároveň mu dát neobvyklou a oku lahodící podobu. Jeho generátor nazvaný Beta Ray má podobu velké skleněné koule umístěné na otočném stativu. Úkolem koule je soustředit světlo a nasměrovat ho na fotovoltaické panely umístěné na zařízení a systém, který je zodpovědný za sledování polohy Slunce, otáčí celou sestavou tak, aby se maximalizovala výroba energie. Hybridní panel použitý konstruktérem navíc umožňuje současné využití tepelného záření, což dále zvyšuje výrobu elektřiny.

foto: Rawlemon Sférický generátor beta záření Díky svým malým rozměrům může být Beta Ray instalována tam, kde není dostatek místa pro typické ploché fotovoltaické instalace, jako jsou terasy, části střech a malé dvorky, stejně jako šikmé plochy nebo dokonce svislé stěny. Myšlenka použitá v prototypu generátoru beta paprsků byla rozpracována do fotovoltaického modulu MT80, který se skládá z mnoha malých koulí. Podle projektanta je toto řešení dostatečně efektivní, aby mohlo být použito například k vybudování nabíječek elektromobilů nezávisle na stávající infrastruktuře. Zdroj: inhabitat.com

Plyn

PLYN je drahý najmä preto, lebo sme s vrhli na Obnoviteľné zdroje bez dobrého plánu B pri výpadkoch vetra. Lebo po Covide ožil trh a narástol dopyt. Lebo Nemecko zatvára jadrové elektrárne na konci roku. No najmä sme závislí a ľahko vydierateľní Gazpromom. Na konci svojho mandátu podpísal exkancelár Schröder zmluvu na Nord stream 2 s Gazpromom. Európu s ruským plynom spája 13 plynovodov s kapacitou takmer 250 miliárd m3 plynu a 55 miliárd m3 cez NS2 nie je život ohrozujúcich. Závislosti nás to nezbavilo, len diverzifikovalo cestu a vyrobilo ďalšie problémy EÚ. Čo je na tom všetkom zaujímavé? Napríklad to, že práve nemecký exkancelár bol po opustení stoličky niekoľko rokov šéfom dozornej rady NS2 s nemalou odmenou. Alebo to, že v projekte je okrem Gazpromu zainteresovaná aj veľká 5ka dodávateľov fosílnych palív ako je shell, omv, engie. Pripadne to, že Japonsko po Fukušime posilnilo bezpečnosť, ale zostalo verné jadrovej energii, kým Nemecko svoje jadrové elektrárne zatvára ku koncu tohto roku. Aby Nemecko upokojilo hlavných odporcov, ponúklo USA podporu pri budovaní nových terminálov na LNG, detto Poľsku a Ukrajine nasľubovali kompenzáciu za výpadok z príjmov z tranzitu (o tom ako je to pre nich životne dôležitý príjem hovorí aj fakt, že Rusku aktuálne ponúkli 50% zľavu za tranzit). Jediné čo sa im trošičku vymklo spod kontroly je nemecký protimonopolný úrad a Európsky súdny dvor, ktorý rozhodol, že dodávateľ plynu musí byť na nem. území iný ako prevádzkovateľ plynovodu a naviac musí byť plyn aspoň spolovice z iných zdrojov ako od Gazpromu. ALE na konci rúry môže reálne plyn tlakovať iba Gazprom. Boli by sme naivní, keby sme si mysleli, že investícia za 11 miliárd zhnije v Baltiku. Už sa kuje plán B: reálne sa do rúr dostane ten istý plyn no formálne bude akože časť od Gazpromu a druhá časť od Rosnefu (obe sú ruské štátne firmy). A je aj plán C: vytvorí sa fiktívny obchodný bod ešte pred vstupom do nemeckých výsostných vôd a tam si to tí správni hráči papierovo povymieňajú navzájom, každý pridá za transakciu nejaký centík do konečnej ceny. Byrokrati Bruselu budú spokojní, veľká 5ka a jej akcionári tiež a nepochybujem, že aj štátne kasy ako príjemcovia daní z obchodov ešte viac. Aká krásna zhoda okolností, že prvá vetva NS2 je ready na dodávku, podzemné zásobníky v Európe sú na túto ročnú dobu nenaplnené a tie gazpromácke v EÚ takmer prázdne, nemecké jadrové reaktory sú tesne pred vypnutím, bane na uhlie sa zatvárajú. Náhoda? Geopolitika, osobný profit a veľmi zlé načasovanie najmä vypnutia nem. jadroviek zrejme hrajú v celom tomto “projekte” oveľa väčšiu úlohu ako si pôvodne verejnosť myslela… Na Slovensku pokutujeme firmy za relatívne “drobné” prešľapy v hospodárskej súťaži, lekári idú do basy za vajíčka od pacienta a tu sa nám pod nosom vytvorila gigantická závislosť od Gazpromu a pred očami pol miliardy obyvateľov EÚ sa “ďakuje za loajálnosť” správnym ľuďom. Občas sa prestávam diviť silnejúcemu hlasu euroskeptikov.

Polsko musí okamžitě zastavit těžbu na dole Turów, rozhodl Soudní dvůr EU.

Polsko musí okamžitě zastavit těžbu na dole Turów, rozhodl Soudní dvůr EU 21. 05. 2021 Polsko musí okamžitě zastavit těžbu na dole Turów, rozhodl Soudní dvůr EU. Soudní dvůr EU ve svém dnešním usnesení potvrdil, že důsledky pokračování těžby uhlí v polském dole Turów na české území mohou být natolik významné a nevratné, že nařídil Polsku, aby okamžitě pozastavilo činnost v dole do doby, než bude vynesen rozsudek ve věci žaloby České republiky. "Soud EU právě nařídil Polsku, aby okamžitě zastavilo těžbu na dole Turów. A to do doby, než bude vynesen rozsudek k naší žalobě na Polsko za porušování práva EU. Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji v tuto chvíli všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše zdravé životní prostředí," reagoval dnes bezprostředně ministr životního prostředí Richard Brabec.

Žalobu k Soudnímu dvoru EU podala ČR proti Polské republice v únoru. ČR Polsku vytýká, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Polsko nejenomže po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí - tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení. České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii. Součástí žaloby byla také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika navíc současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, právě s ohledem na negativní důsledky protiprávní těžby pro obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje, což Soudní dvůr svým dnešním usnesením stvrdil. "Jsme přesvědčeni, že Polsko porušilo právo Evropské unie, když povolilo rozšíření těžby v hnědouhelném dole v těsném sousedství s naší republikou i s územím Německa. Touto činností je negativně dotčeno nejen právo obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemní vody, ale také kvalita životního prostředí i majetek obyvatel. Věříme, že nám Soudní dvůr vyjde vstříc i v co nejkratším projednání naší žaloby."

Průlomová baterie

Nabijete do 10 minut a vydrží až 15 let. Vědci z Harvardovy univerzity přináší průlom čtyřicet let starého problému s lithium-kovovými bateriemi. Díky tomu vznikne baterie, která se nabije za 10 minut a vydrží napájet elektromobil až 15 let bez nutnosti výměny. Pro stále větší poptávku po elektromobilech a jejich rychlejší rozšiřování budou velmi důležité baterie s rychlým nabíjením a dlouhou životností na mnoho dobíjecích cyklů. Právě to jsou ale i hlavní problémy dnes používaných lithium-iontových baterií, ty jsou příliš drahé a jejich nabíjení trvá dlouho. Vědci vyřešili čtyřicet let starý problém se stabilitou.

V současné době se ale studie, kterou vědci publikovali v časopise Nature podařilo najít průlom a řešit tyto potíže. Už více jak čtyřicet let se totiž vědci snaží uchopit potenciál polovodičových lithium-kovových baterií, které ve srovnání s již zmíněnými lithium-iontovými bateriemi pojmou podstatně více energie ve stejném objemu a navíc je možné je nabít za zlomek času. A právě kvůli tomu jsou lithium-kovové baterie považované podle docenta Xin Li z Harvardovy univerzity za svatý grál pro chemii baterií. Vědcům ale dlouhé roky dělala potíže stabilita těchto baterií, kterou se jim nepodařilo zajistit tak, aby byla trvalá a bezpečná. Právě tým pod vedením pana Li ale navrhl stabilní lithium-kovovou baterii, kterou lze nabíjet a vybíjet nejméně 10 tisíc krát, to je tedy mnohem více cyklů než bylo dříve možné a navíc při vysoké proudové hustotě. Vědcům se to podařilo díky využití nového designu s komerčním katodovým materiálem jež má vysokou hustotu energie.

Nová technologie navíc přináší další zásadní výhodu, která by mohla posunout svět elektrických vozidel a to prodloužení životnosti baterií. Ta by se podle vědců měla dostat na hodnoty 10 až 15 let, tedy obdobnou životnost jako mají automobily na konvenční paliva. Plně nabitá by pak taková baterie mohla být během 10 až 20 minut.

Využití sendviče ve vývoji baterie , Harvard EDU Velkým problémem lithium-kovových baterií byla podle vědců vždy chemie. Lithiové baterie totiž během nabíjení přenáší ionty lithia z katody na anodu. Když je anoda vyrobená z kovového lithia, na jejím povrchu se tvoří jehlicovité struktury zvané dendrity. Tyto struktury následně během dobíjení rostou jako kořeny do elektrolytu až následně prorazí bariéru oddělující katodu a anodu, to následně způsobí zkrat či vznícení baterie. Harvardským vědcům se tak podařilo vytvořit vícevrstvou baterii připodobněnou sendviči, ta používá různé materiály s různou stabilitou mezi katodou a anodou. Právě tato technologie vícevrstvé baterie z různých materiálů zabraňuje pronikání lithiových dendritů.

 

Z kotlíkovou dotaci topím ekologický:

Chystáte se v domě měnit stávající starý kotel na uhlí za jiný zdroj topení? Pamatujte, že na to nemusíte být sami, je možné žádat o takzvanou kotlíkovou dotaci od státu.

Jak postupovat: 

1 Připravte se včas

Dotace jsou mnohdy vyčerpány během pár vteřin, a tak je důležité být připraven. Žádost si tedy připravte předem a klidně i ve spolupráci se specializovanou firmou. Zájemců je hodně a otálet se nevyplácí. Na přípravu žádostí pro další kolo dotací máte nejvyšší čas.

Příprava žádosti může zabrat několik měsíců, a protože se další kolo dotací pravděpodobně otevře již tento rok, máte nejvyšší čas začít.

2 Zbytečně nešetřete

Pokud podstatnou část ceny tepelného čerpadla či některého z kotlů zaplatíte z dotace, vyberte si to nejkvalitnější a nejúspornější, které vám dodavatelé nabízí. V příštích letech se vám to vrátí v nízké spotřebě, nízké poruchovosti a dlouhé životnosti.

3 Obraťte se na odborníky

Specializované firmy, které dotace vyřizují, mají potřebné zkušenosti a informace. Proces žádosti o dotaci se v každém kraji mírně liší. Firmy, které svým klientům s vyřízením dotace pomáhají, vědí, jak má vypadat kompletní faktura, kterou stát uzná a proplatí.

„Bohužel jsem si nezjistil všechny informace včas, a tak se stalo, že jsem nepoužívaný starý kotel vyhodil. Nesplnil jsem tak podmínky pro kotlíkovou dotaci na tepelné čerpadlo.

Vše k vyřízení žádosti:

Každém kraj má svoji vlastní vzorovou žádost o dotaci. Mezi základní dokumenty požadované při podání žádosti o dotaci patří:

• - Žádost o poskytnutí dotace. 
• - Doklad o kontrole technického stavu a provozu stávajícího kotle.
•  - Fotodokumentace stávajícího kotle.
• -  V případě, že má nemovitost více vlastníků, bude potřeba jejich písemný souhlas.
•  - Další přílohy definované příslušným krajem dle jeho individuálních potřeb.
•  - Žadatel musí mít na sebe zřízený běžný účet, na které stát peníze posílá.

Výše dotace:

tepelné čerpadlo

80 % nákladů

maximálně 120 000 korun

(v některých obcích 127 500 korun a ve vybraných krajích 135 000 korun)

Automatický kotel na biomasu

80 % nákladů                                       

maximálně 120 000 korun

Kotel pouze na biomasu s ručním přikládáním

80 % nákladů

maximálně 100 000 korun

Plynový kondenzační kotel

75 % nákladů

maximálně 95 000 korun

ENERGY POWER

 

Vědci vytvořili unikátní technologii pro transport vodíku:

 

ilustrční foto:

Není to tak dávno, co se němečtí vědci z Fraunhoferova institutu pochlubili novou technologií na výrobu vodíkové pasty, která by mohla uložit až desetkrát více energie jak dnešní bateriové články. To by posloužilo hlavně menším zařízením či vozidlům jako jsou třeba skútry.

Ekonomická přeprava bez výraznějších investic

Jedním z hlavních problémů vodíku je ale v současné době jeho transport z místa výroby ke konečným spotřebitelům. A právě na to vědci z Fraunhoferova institutu mysleli tentokrát. Jejich nová membránová technologie totiž umožní snadnější přepravu vodíku ve stávajících distribučních sítích zemního plynu.

Právě v plynovodech by tak v budoucnu mohl krom zemního plynu proudit i vodík, ten by ale nemusel být využíván jen k vytápění domácností a firem či jen jako příměs zemního plynu, ale mohl by být plnohodnotně využit samostatně. Membránová technologie německých vědců totiž umožňuje zemní plyn a vodík vedený ve společném potrubí oddělit tak, aby mohly být plyny využity samostatně.

Jejich membránová technologie je totiž energeticky velmi účinná a navíc ekonomická. Látky by tak v rozvodných sítích zemního plynu byly přepravovány společně a poté na konečném místě určení separovány. Právě to je pro vodík významný krok vpřed jelikož dosud byl distribuován spíše nákladními automobily či vlaky, což je pro jeho širší využití další prvek zdražující jeho přepravu.

ilustrační foto GC

 Sítě plynovodů umožnují rychlejší rozvoj vodíku

Právě na přepravu vodíku se zaměřuje iniciativa HYPOS (Hydrogen Power Storage & Solutions East Germany – Řešení pro skladování a transport vodíku ve východním Německu). Jejich společným cílem je vytvoření inteligentní infrastruktury distribučních sítí a skladovacích stanic, které zpřístupní zelený vodík ve všech regionech.

en v Německu je podle vědců 511 000 kilometrů dlouhá plynová rozvodná síť a 33 skladovacích míst. Její využití i pro distribuci vodíku je tedy na místě.

Nová technologie pro filtraci obou plynů využívá uhlík, který vytváří tenkou vrstvu na porézních keramických podkladech. Tam působí jako membrána a odděluje zemní plyn a vodík od sebe. Právě póry v uhlíku jsou pro tento způsob velmi vhodné jelikož mají menší průměr než nanometr a plyny tak dokáží snadno separovat.

Během procesu separace se vodík a zemní plyn tlačí přes trubičkové moduly. Menší molekuly vodíku jsou přitom protlačovány přes póry v membráně a dostávají se ve formě plynu ven. Větší molekuly metanu jsou naopak membránou zadrženy. To vytváří vodík s 80 % čistoty. Následující filtrace v druhém separačním kroku zajistí čistotu přes 90 procent.

Výhodou vodíku oproti zemnímu plynu jsou nulové emise skleníkových plynů, při jeho spalování totiž vzniká jen voda a vodní páry. Vodík je už v současnosti využíván v dopravě k pohonu vlaků. Jeho další rozvoj se ale teprve očekává i díky masivním investicím Evropské unie.

Prodej projektu FVE fotovoltaická elektrárna

 

Na prodej projekt 1MW FVE v Litvínově

na brownfieldu pozemk cca 32 000m2 k pronájmu za 3% ze zisku

plus provize za zprostředkovávání 

ilustrační foto fve

Větrné elektrárny v USA

Již druhým rokem v řadě umístily mezi všemi zdroji elektrické energie na první příčce z pohledu růstu instalovaného výkonu. Loňský rok byl přitom rekordní, a do provozu byly uvedeny větrné turbíny o zhruba dvojnásobném výkonu ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let. Hlavní hnací silou pro takto vysoký meziroční nárůst instalovaného výkonu bylo snížení podpory pro nové zdroje od letošního roku.

Výkon instalovaný větrných elektrárnách v USA každoročně roste o jednotky GW, málokdy se však přehoupl přes desítku. Podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) se tak však stalo v loňském roce, kdy růst nového výkonu dosáhl rekordních 14,2 GW, čímž o 1 GW překonal předcházející rekord z roku 2012.

Hlavní příčinou tak výrazného růstu výkonu v loňském roce bylo podle agentury blížící se snížení výše federální provozní podpory, kterou však na samém konci loňského roku nakonec americký kongres prodloužil i na letošní rok. Zásadní vliv změny režimu podpory na výši instalovaného výkonu v daném roce je patrný i z předchozích let, zejména v letech 2012 nebo 2019.

Roční růst výkonu větrných elektráren v USA mezi lety 2004 a 2020. Zdroj: EIA

Celkový instalovaný výkon větrných elektrárnách činil napříč Spojenými státy podle agentury po rekordním loňském růstu 118 GW. Nejvíce větrných elektráren se nachází ve státu Texas, a to více než celá čtvrtina výkonu s 30,2 GW ke konci loňského roku. Podle EIA tak Texas s 20% podílem větrných elektráren na místní výrobě elektřiny v loňském roce vyrobil z větru více elektřiny než všechny tři státy (Iowa, Oklahoma a Kansas), které následují v žebříčku za ním, dohromady.

Celkově se větrné elektrárny podle agentury podílely na výrobě elektrické energie v USA ve velkých zdrojích (s instalovaným výkonem alespoň 1 MW) 8,4 %, avšak řada z větrných elektráren byla loni zprovozněna ke konci roku, a jejich příspěvek k celoroční výrobě byl tudíž nízký. V letošním roce tak agentura odhaduje růst jejich podílu na přibližně 10 %.

Podíl větrných elektráren na výrobě elektřiny v jednotlivých státech USA v roce 2020. Zdroj: EIA

Velkoobchodní ceny elektřiny

 Průměrné měsíční velkoobchodní ceny elektřiny za měasíc únor.

ERÚ zaplatí solární elektrárně odškodné osm milionů.

 

Osm milionů korun musí zaplatit Energetický regulační úřad (ERÚ) provozovateli fotovoltaické elektrárny v České Kamenici na Děčínsku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně ve sporu, který navazoval na neúspěšný pokus o zrušení licence. Elektrárna kvůli dočasnému odebrání povolení nemohla fakticky několik týdnů fungovat. Podle advokátů elektrárny jde o první takový případ v republice.

fve ilustrační foto

 

Elektrárna získala licenci od ERÚ v prosinci roku 2010, o pět let později však Krajský soud v Brně rozhodnutí zrušil na základě podnětu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nejvyšší správní soud ale vyhověl stížnosti provozovatele a soud nakonec v roce 2016 žalobu o zrušení licence provozovateli definitivně zamítl. Přesto však nemohla být elektrárna od 3. června 2015 do 10. srpna 2015 v provozu.

Provozovatel proto chtěl vůči ERÚ uplatnit nárok na náhradu škody za ušlý zisk v období, kdy musela být elektrárna kvůli odebrání licence mimo provoz. Úřad však nárok dobrovolně neuznal. Firma proto podala žalobu k Okresnímu soudu v Jihlavě. Ten společnosti přiznal náhradu škody ve výši téměř osm milionů korun, po odvolání ERÚ se spor dostal k brněnskému krajskému soudu, který ale verdikt jako správný potvrdil.

 

Nejvyšší státní zástupce podal v minulosti  dvě desítky žalob ohledně elektráren, u kterých podle něj v době získání licence v roce 2010 nebyly splněny technické předpoklady pro její udělení. Některé společnosti se snažily i za cenu porušení zákona licenci získat, neboť elektrárny s licencí z roku 2010 měly garantovanou dvojnásobnou výkupní cenu elektřiny oproti provozům spuštěným od ledna 2011.

Krize v energetice v ČR

 Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. ČTK to dnes sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Důvodem podle něj byly dopady pandemie koronaviru. Úřad upozornil, že ne všichni ale elektřiny spotřebovali méně - v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta.

ilustrační foto

"Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit," řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. "Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let," řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické tepelné elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny, uvedl ERÚ. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. "Přestože Česká republika zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh," řekl Kebort.

Úřad dále uvádí, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem, upozornil ERÚ. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7 procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.

Energy Power

"V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů," vysvětlil Trávníček.

Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj. Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady polostátní společnosti ČEZ. Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad.

"Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5 miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa."

Ceny energií v USA rostly o 4000 %

 

Se silnými mrazy bojuje nejen Evropa a Asie i  sever Ameriky. Díky tamním rekordním mrazům vyšplhaly ceny energií v USA prudce nahoru.

Severní Ameriku sevřel od pobřeží k pobřeží silný mráz a jedna ledová bouře střídá druhou.

ilustrační foto

Teploty v Chicagu o víkendu klesaly až k minus 19 stupňům, ale vichr snížil pocitovou teplotu až k minus 25. „Není to jen o teplotách, ale také o délce tohoto mrazivého období,“ řekl pro agenturu Bloomberg hlasatel z amerického centra předpovědi počasí Marc Chenard. A má být hůř, masy promrzlého vzduchu pronikly hluboko na jih až do Texasu.

Chvějí se nejen promrzlí obyvatelé, ale také ceny plynu a elektřiny. Závody na zpracovávání zemního plynu musejí omezovat výrobu, protože jim v potrubích mrznou produkty. A čeho je málo, tomu cena stoupá.

Ceny topných olejů ve státě Oklahoma vzrostly za dva dny o více než 4000 procent, elektřina v některých částech Texasu dosáhla hranice 5000 dolarů za megawatthodinu. A klesá i těžba ropy v oblasti Permian Basin, která je největší americkou ropnou zásobárnou.

Texaský přední energetický regulátor přijal nouzová opatření, aby zajistil domácnostem, nemocnicím, veřejným službám a dalším v oblasti „lidských potřeb“ přednostní přístup k plynu. Pracovníci texaské komise pro železnice varovali, že následující dny budou mít „vážný dopad na poskytování energetických zdrojů“.

ilustrační foto

Primárním palivem používaným v elektrárnách v Texasu je plyn. Provozovatel státní sítě očekává, že poptávka po elektřině kvůli zimě rekordně vzroste. Průměrné ceny vzrostly podle Bloombergu v sobotu o více než 2400 % na více než 4200 dolarů za megawatthodinu. V deset hodin dopoledne vyskočila průměrná cena v západním centru Texasu na 5 775,95 dolaru za megawatthodinu, což je nejvíce od roku 2010.

Fosilní paliva zabijí :

 

fosilní paliva mají na svědomí miliony lidských životů každý rok. Podle jejich výzkumu totiž jen v roce 2018 bylo uhlí a ropa celosvětově zodpovědné za 8, 7 milionu úmrtí. Čísla tak ukazují, jak velký vliv znečištění na člověka má.

Každé páté úmrtí má spojitost s ovzduším

Jak uvádí vědci ve svém výzkumu, může tak stát znečištění ovzduší až za každým pátým úmrtím na světě. Nejvyšším počtem těchto úmrtí ale samozřejmě trpí země, které jsou na fosilních palivech nejvíce závislé a jsou u nich také v největší míře využívána.

Nikoho tedy nepřekvapí, že zatímco v USA i Evropě může znečištění přibližně za každé desáté úmrtí, v Asii jsou čísla úplně jiná. Právě v Asii do které spadá i Čína jakožto největší spotřebitel uhlí je míra úmrtnosti mnohem vyšší a znečištěný vzduch kvůli fosilním palivům tak stojí za třetinou všech úmrtí.

Studie, za kterou stojí vědci z několika světových univerzit včetně americké Harvardovy univerzity ukazuje, že jsou fosilní paliva globálním přispěvatelem k vyšší úmrtnosti a nemocem. Počet obětí podle vědců překračuje i počet osob, které každý rok zemřou na zdravotní obtíže spojené s kouřením a těch, kteří zemřou na malárii.

 

Podle vědecké práce by snížení či nejlépe úplné omezení využívání fosilních paliv a tím i snížení zátěže pro životní prostředí rychle přineslo své výsledky. Bez emisí fosilních paliv by se totiž průměrná délka života celosvětové populace zvýšila až o více než rok.

Přínosy ze sníženého znečištění bychom ale mohli ve výsledku pocítit všichni a to snížením celosvětových ekonomických nákladů na zdravotní péči. Ty by podle centra CREA mohly poklesnout až o 2,9 bilionu dolarů.

 

Spalování fosilních paliv je problémem hlavně kvůli vzniku nebezpečných mikročástic PM 10 a ještě hůře PM 2.5, které jsou nositelem toxických látek a často proniknou až do krevního řečiště díky své velikosti až 30 krát menší než je průměr lidského vlasu. Právě to je pak pro lidské zdraví velmi nebezpečným faktorem.

Podle vědců ale spolu se stále rychlejším přechodem na nízkoemisní či úplně bez emisní zdroje energie ať už pro průmysl, vytápění či automobilovou dopravu zrychluje i tempo poklesu těchto částic v ovzduší. V zemích jako je Čína či Indie je ale tato koncentrace stále extrémně vysoká a zlepšení je stále v nedohlednu.

Kvalita ovzduší v Evropě se naopak v posledních letech zvyšuje, i tak podle jiné studie stojí tento tichý zabiják v Evropě za více jak čtyřmi sty tisíci úmrtí.Česká republika přitom v tomto hodnocení nedopadla nijak dobře a limity na emise prachových částic PM 2.5 u nás byly překonány. Mimo České republiky mělo podobný problém i Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Polsko a Rumunsko.

Energetická krize ve Švédsku.

 

Švédové  řeší velký problém. Poté, co na konci minulého roku odstavily první blok jaderné elektrárny Ringhals 1 a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemají dost elektřiny.

Situace je tak vážná, že ohrožuje funkčnost celé rozvodné sítě. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí. Elektrárenská společnost Svenska kraftnät tak narychlo uvedla do provozu naftovou elektrárnu Karlshamn na jihu Švédska. Ta ale zvýšenou poptávku neuspokojí. Cena energie letí vzhůru. „Dnes (v sobotu) ráno dosáhla cena elektřiny 200 eur (přes 5150 korun) za megawatt hodinu, normálně začíná na asi 30 eurech (necelých 800 korunách)."

 

 

 Výzvy k omezení spotřeby

A jelikož má mrznout i nadále, obrátila se švédská veřejnoprávní televize na diváky s netradiční výzvou. „Jako odběratel můžete přispět ke snížení spotřeby. Například střídmostí při používání spotřebičů s největším odběrem, jako jsou vysavače. Zejména ráno a večer, kdy jsou odběry největší. Zčásti z ekonomických důvodů a částečně kvůli ochraně klimatu. Byla spuštěna fosilní elektrárna Karlshamn a musíme odebírat elektřinu z fosilních elektráren v Německu a Polsku."

Energie v ČŘ

 V letech 2021 až 2030 bude mít Česko k dispozici přibližně 120 miliard korun z Modernizačního fondu, s jehož pomocí chce Evropská unie zejména chudším zemím pomáhat s dekarbonizací a ekologizací jejich ekonomik a s plněním klimatických cílů. Fond je přitom financován prodejem emisních povolenek, jejichž stoupající cena postupně povede i k většímu objemu prostředků.

 

MVE

 Přestože Česko ve srovnání s EU významně zaostává v rozvoji obnovitelných zdrojů, v nadcházejícím desetiletí se pravděpodobně i u nás výrobě obnovitelné energie blýská na lepší časy. Jejich cena navíc v posledních letech neustále klesá, zatímco účinnost čím dál tím víc stoupá. Z Modernizačního fondu bude dále možné financovat také výrobu a distribuci tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, modernizaci průmyslových zařízen nebo energetické úspory. 

 

OZE

 

  Pravidla Modernizačního fondu a rozdělení peněz si určují jednotlivé členské země samy. Téměř 39 % prostředků z Modernizačního fondu má jít na výstavbu obnovitelných zdrojů, z nich je však 60 % určených velkým energetickým firmám, které spalují fosilní paliva. Pro ostatní hráče bude určeno zbývajících 40 %. Na komunitní energetiku, díky níž si vlastní elektrárny mohou pořizovat i obce a skupiny fyzických osob, pak má jít pouhých 1,5 %. 

 

FVE  a VtE

 

 O komunitní energetiku je přitom velký zájem a alokovaná částka pravděpodobně nebude stačit. O prostředky mohou komunity žádat i z jiných programů, kde je ovšem bude znevýhodňovat konkurence zaběhlých firem a komerčních subjektů. Podle odborníků z neziskového sektoru takto nastavená pravidla brání spravedlivé soutěži a nepovedou k demokratizaci a rozšíření sektoru energetiky. Ministerstvo životního prostředí nicméně plánuje situaci průběžně vyhodnocovat a pravidla čerpání peněz a vypsané výzvy podle toho upravovat.

Energy Power

 

Evropa na pokrají blackoutu

 

 Mimořádná situace v elektrické síti, která odstartovala v Chorvatsku.

Více jak dva týdny žila nejen tuzemská energetika hádkami o to, kdo zavinil rozkolísání frekvence v evropské přenosové soustavě v pátek 8. ledna, a přivedl tak Evropu málem k blackoutu. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E nyní zveřejnila závěry svého šetření. 

Na vině nejsou obnovitelné zdroje ani blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, jak se původně spekulovalo, i když druhá stopa vedla geograficky správným směrem. Mimořádná situace odstartovala v chorvatské rozvodně Ernestinovo, kde se křižují vedení vedoucí do Maďarska, Srbska i Bosny a Hercegoviny. 

Soustava ENTSO-E a její propojení s okolními nečlenskými státy.

Vlivem nadměrných exportů elektřiny z jihovýchodní Evropy na západ došlo v rozvodně k přetížení. Zabezpečení následně rozdělilo severozápadní a jihovýchodní toky elektřiny, čímž došlo k přetížení a kaskádovitému výpadku dalších vedení. Následkem toho došlo k rozdělení evropské energetické sítě na jihovýchodní a severozápadní část, přičemž hranice probíhala zhruba skrze Chorvatsko, po maďarsko-srbské hranici a dále přes západní Rumunsko. 

To mělo za následek nadbytek výkonu v jihovýchodní a naopak jeho nedostatek v severozápadní části, což vedlo ke zvýšení frekvence na 50,6 Hz, respektive snížení na 49,74 Hz. To se stalo zhruba pět minut po druhé hodině odpolední, tedy asi jen minutu po rozdělení toků elektřiny.

Zvýšením výkonu záložních zdrojů v severní Evropě a ve Velké Británii a odpojením velkých odběratelů ve Francii a Itálii, kteří jsou k tomu smluvně zavázáni a také kompenzováni, se podařilo během dalších čtyř minut dostat frekvenci zhruba na úroveň 50 Hz, a tedy odvrátit nebezpečí blackoutu. V jihovýchodní zóně byly naopak odpojeny některé zdroje v Turecku a i tam se podařilo frekvenci stabilizovat zhruba do půl třetí odpoledne na přijatelnou úroveň. 

Po tři čtvrtě na tři se mohla znovu připojit odpojená zařízení ve Francii a Itálii a po třetí hodině se severovýchodní a jihozápadní Evropa opět energeticky spojila. 

Událost vyvolala mnoho rozporů. Zastánci obnovitelných zdrojů a tradiční energetiky se navzájem osočovali, kdo mimořádnou situaci vyvolal, kdo ji pomáhal tlumit a kdo si naopak připisuje neoprávněné zásluhy. Celkově lze shrnout, že se situaci podařilo úspěšně zvládnout, aniž by většina odběratelů cokoli pocítila. Zástupci národních přenosových soustav se shodují, že spolupráce zafungovala.

přenosová soustava

 

 

 

Jak uspořit pohonné hmoty u aut ?

 

Jak uspořit pohonné hmoty u aut ?

 

V tabulce Vám ukažme jak spotřeba roste za komfort si, ale připlatíme, Výroba 100W elektřiny nás stojí 0,1l na 100km.

Zdroj spotřeby	Výkon ve wattech	Spotřeba benzínu na 100 km (litry)
vyhřívané čelní sklo	800	0,81
Nezávislé topení	Až 200	Až 2
Topný ventilátor v kabině ve střední poloze	170	0,17
Potkávací světla	125	0,125
Zadní mlhové světlomety	35	0,035
Přední mlhové světlomety	110	0,11
Vyhřívání sedadel	100	0,1
Vyhřívaný volant	50	0,05
Vyhřívaná zpětná zrcátka	40	0,04
Rádio	20	0,02
Navigace	10	0,01

Energy Power:

Energy Power:   

   

Nabídka služeb:

Prodej elektráren

Studie proveditelnosti OZE

Správa LDS (i odkup)

Dodávka elektrické energie VN, NN

Dodávky plynu (i při odstávkách)

Výstavba dobíjecích stanic AC/DC z veřejné sítě, nebo OZE

Výstavba domácích kotelen

Výměna plynových kotlu zdarma

Energetické audity a posudky budov

Průkazy energetické náročnosti budov 

Tepelná čerpadla

Teplonosné kapaliny 

Technické kapaliny 

Kybernetické zabezpečení 

Kapaliny do ostřikovačů

Dotace

a jiné služby

 

email:  info@energypower.cz

 

 

Nové energetické štítky: Co se mění?

Nové energetické štítky, schválené Evropskou komisí, budou sice platné až od března 2021, je ale možné, že jste se s nimi u některých produktů setkali už nyní. Proč dochází ke změně a kterých spotřebičů se týká? Vše důležité se brzy dozvíte.

 

Rozlučte se se znaménkem +

Energetický štítek označuje energetickou náročnost, např. spotřebu elektrické energie, vody či hlučnost spotřebiče. Dosud používané třídy A+, A++ a A+++ se však s vývojem technologií staly kvůli ošemetnému znaménku plus zastaralými a nevyhovujícími. A protože další + by při rozhodování o koupi nové ledničky, pračky či televize vneslo jen zmatek, budou se postupně elektrospotřebiče a televize přeštítkovávat na třídu A–G. Nejméně úsporné výrobky budou tedy zařazeny do třídy G.

Nové energetické štítky budou platné od 1. března 2021:

 

Změna se zatím týká pouze těchto 6 kategorií:

• myčky nádobí
• pračky a pračky se sušičkou
• chladničky, mrazničky a vinotéky
• svítidla
• elektronické displeje (včetně displejů televizorů a monitorů a digitálních informačních displejů)
• chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, tzn. komerční chladničky používané v prodejnách a prodejních automatech                
  

 Nelekejte se, pokud jste v krabici se zakoupenou televizí, pračkou nebo třeba lednicí našli jeden štítek s označením třídy A+++, zatímco ten druhý uvádí třídu D. V žádném případě nedochází ke změně v energetické účinnosti výrobků! Vlivem nových směrnic se zmiňované kategorie elektra z energetické třídy A a B vyprázdní a je běžné, že produkt může takto „spadnout“ i o několik tříd. Cílem přeštítkování totiž mimo jiné je, aby na několik let dopředu vznikl prostor pro ještě úspornější produkty.

Brexit a ceny elektrické energii vylétly do výšin.

 

Brexit a ceny elektrické energii vylétly do výšin.

 

 

Jak jsem psal minulém článku kdy v Německu energie propadla do záporných cen.

 Tak Británie řeší úplně opačný problém ceny vyletěly raketově .Cena elektřiny na denním (spotovém) trhu N2EX v Británii, zaznamenala včera svoji rekordní hodinovou hodnotu přesahující více jak  1000 liber/MWh. Tento významný nárůst ceny elektřiny byl způsoben nízkou dostupností elektráren, chladným a bezvětrným počasím a sníženou efektivností využití přenosových kapacit po Brexitu. 

 

 

 

Cena na trhu pro dodávky elektřiny v Británii v dnešní den mezi 17:00-18:00 místního času dosáhla 1000,45 GBP/MWh,  je dle operátora trhu, společnosti Nord Pool, historicky nejvyšší hodinová cena. Následkem toho vzrostla i celková denní cena elektřiny na 145,08 GBP/MWh, nejvyšší hodnotu od 19. září 2016, kdy dosáhla k ceně na 168,25 GBP/MWh.