ERÚ : CENNA

ERÚ (Energetický regulační úřad) tak jako každý rok zveřejnil cenová rozhodnutí pro elektroenergetiku a plynárenství, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek energií pro nadcházející rok. U elektřiny regulované platby meziročně klesnou v průměru o 16,7 % a u plynu naopak o 1,7 % vzrostou. Srovnali jsme pro vás konkrétní finanční rozdíly regulované ceny mezi roky. Celková částka za energie je složena ze dvou částí. Regulovanou část každý rok stanoví ERÚ a u všech dodavatelů je stejná. Neregulovanou část určuje dodavatel energií. Regulovaná složka ceny elektřiny U elektřiny dojde v roce 2023 oproti roku 2022 ke snížení regulovaných plateb v průměru o 16,7 %. Je to dáno především nulovými platbami na podporu obnovitelných zdrojů, které stát nyní dotuje. Regulovaná složka ceny plynu

U plynu se v roce 2023 očekává oproti roku 2022 naopak zvýšení regulovaných plateb v průměru o 1,7 %. Největší tlak na růst vytváří potřeba krytí technických ztrát v distribuční oblasti Pražské plynárenské. V ostatních oblastech zůstaly regulované platby stejné nebo se zvýšily jen nepatrně.

Dovoz zemního plynu z Ruska do EU podle plynovodu

 

Plynovod	Množsví v mld. m³
Bratrství	100
Sojuz	26
Jamal	33
Blue Stream	16
Nord Stream 1-2	110
Turk Sream	31,5

Vizualizace jednoho roku globálního odpadu

Vizualizace jednoho roku globálního odpadu Očekává se, že produkce odpadu v příštích 30 letech stoupne na 3,4 miliardy tun, zatímco v roce 2019 to bude 2,2 miliardy tun. (Foto: Visual Capitalist) Je to způsobeno řadou faktorů, jako je růst populace, urbanizace a hospodářský růst. Jak níže podrobně popisuje Bruno Venditti ze společnosti Visual Capitalist a v této grafice společnosti Northstar Clean Technologies, dopad produkce odpadu se celosvětově liší a vysvětluje, jak ji lze snížit. Rostoucí hromada globálního odpadu Spojené státy jsou zemí s největším množstvím odpadu na světě – každý Američan vyprodukuje ročně neuvěřitelných 809 kg odpadu. Přibližně polovina ročního množství odpadu v zemi skončí na jedné z více než 2 000 aktivních skládek po celé zemi. V zemi se nachází také největší skládka na světě, Apex, která se nachází v okrese Clark v Nevadě. Na základě průměrné roční produkce komunálního odpadu na obyvatele následují za Spojenými státy další průmyslově vyspělé země jako Dánsko, Nový Zéland, Kanada a Švýcarsko. V porovnání s obyvateli vyspělých zemí jsou obyvatelé rozvojových zemí neudržitelně nakládaným odpadem postiženi mnohem více. Podle Světové banky je v zemích s nízkými příjmy více než 90 % odpadu často ukládáno na neregulované skládky nebo otevřeně spalováno. V tomto scénáři je stále důležitější, aby úřady zajistily odpovídající zpracování odpadu. Ročně se však recykluje méně než 20 % odpadu a obrovské množství odpadu se stále ukládá na skládky.

Opětovné využití odpadu Jedním z hlavních zdrojů odpadu je stavebnictví. Každý rok se na skládky v Severní Americe uloží přibližně 12 milionů tun použitých asfaltových šindelů. Podobně jako u silnic je hlavní složkou asfaltových šindelů olej, který je obzvláště škodlivý pro životní prostředí. Pomocí technologie však lze primární složky šindelů znovu využít na tekutý asfalt, kamenivo a vlákna pro použití při stavbě silnic, náspů a nových šindelů. Poskytování čistých a udržitelných řešení pro zpracování ve stavebnictví je také velkou obchodní příležitostí. Jen v Kanadě je trh s regenerací a přepracováním šindelů v hodnotě 1,3 miliardy dolarů. I když se může zdát, že 100% nulového odpadu lze v blízké budoucnosti jen těžko dosáhnout, je přístup k nulovému odpadu nezbytný pro snížení našeho dopadu na životní prostředí. Posláním společnosti Northstar Clean Technologies je být lídrem v oblasti využití a přepracování asfaltových šindelů v Severní Americe. Zdroj: zerohedge.com

V případě blackoutu umožní elektrárna Dlouhé stráně black start

V případě blackoutu umožní elektrárna Dlouhé stráně black start Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je ještě užitečnější než dříve. V roce 2019 má od ČEPS certifikaci na službu start ze tmy neboli black start, která by v případě blackoutu umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním napětí do Elektrárny Chvaletice. O možnosti, aby Dlouhé stráně poskytovaly službu black start, se uvažovalo už dříve. V letech 2001 až 2004 zpracovali experti na toto téma několik studií a provedli také zkoušku, která ale neměla očekávané výsledky. Po druhé přišel black start na řadu při přípravě investičních akcí, které byly realizovány v loňském roce. Vzhledem k již vyměněnému oběžnému kolu na TG1 a plánované výměně oběžného kola TG2 bylo rozšířeno provozní pásmo obou strojů. Úvahy o startu ze tmy z Dlouhých strání byly obnoveny a k výměně oběžného kola byla připojena další investiční akce spočívající v úpravě řídicího systému, elektrických ochran a konfigurace zařízení umožňující automatizaci a certifikaci této služby. ČEZ následně ve spolupráci s ČEPS a Elektrárnou Chvaletice připravil novou studii. „Studie potvrdila, že na 172 kilometrů dlouhém vedení mezi Dlouhými stráněmi a Chvaleticemi je možný vznik ferorezonance a samobuzení. Výpočty doporučijí nabuzovat linku rychlostí 1 kilovolt za 20 sekund na straně 22 kilovoltů, tedy velmi pomalu, aby nedošlo k nežádoucím rezonančním jevům na síti. Vše se následně potvrdilo při úspěšné zkoušce v praxi. Když hrozí Evropě blackouty mohou se ve špičce přečerpávací elektrárnu vypustit na horní nádrží a nebo jaké je minimum vody v horní nádrží aby byly schopné nastartovat elektrárnu v Chvaleticích.

zdroj kamsdetmi.com

Vytápění pomoci Trombeho stěny

V roce 1881 si nechal Edward Mors v USA patentovat systém, kterému se dnes říká Trombeho stěna. První realizace se totiž jeho vynález dočkal až v roce 1964 a zasloužili se o to Francouzi Felix Trombe a Jaques Michele. Základ systému tvoří jižně orientovaná masivní zeď stavby, která je natřena černou barvou, aby lépe absorbovala sluneční energii. Před ní je umístěna prosklená stěna, která uzavírá vzduchovou mezeru. Vnitřní prostor domu je se vzduchovou mezerou spojen otvorem v dolní a horní části Trombeho stěny, oba otvory je možné uzavřít klapkami a regulovat tak proudění vzduchu. První stěna vznikla v rámci projektu solárního pasivního domu. Měl předvést, kolik možné využitelné energie se nachází ve slunečních paprscích. V domě se nacházelo více solárních systémů, které zastupovaly funkci běžných zařízení na vytápění, ohřev vody nebo klimatizaci. Pohlcené sluneční záření z poloviny zahřívá vzduch a druhá polovina se uchovává ve stěně jako teplo. Vyhřívání pokračuje od teplé stěny ještě celou noc. V létě se záklopkou uzavře otvor u stropu a tím se uvolní otvor ven. Horký vzduch stoupá a uniká otevřeným otvorem. Pohlcené sluneční záření v Trombeho stěně z poloviny zahřívá vzduch a druhá polovina se uchovává ve stěně jako teplo. Vyhřívání pokračuje od teplé stěny ještě celou noc. V létě se záklopkou uzavře otvor u stropu a tím se uvolní otvor ven. Horký vzduch stoupá a uniká otevřeným otvorem. Na jeho místo proudí do místnosti chladný vzduch otvorem v severní stěně.

Na základě dlouholetých zkušeností se uvádí, že v jižní Francii uspoří celoročně asi polovinu spotřeby paliva. Dovnitř Trombeho stěny lze zabudovat i jednoduchý systém pro předehřev vody. Stačí na stěnu mezi sklo a zeď připevnit trubky natřené na černo. Ty musí být z materiálu, který dobře vede teplo, tedy obecně kov, nejlépe však hliník nebo měď. Jednu z prvních Trombeho stěn v ČR najdeme na domě Netunicích u Plzně. Na jaře a na podzim, když svítí slunce, není podle něj třeba v domě téměř vůbec přitápět.

Cenna? Ano, podobnou službu nabízejí solární panely. Mají vysokou účinnost, a proto stačí poměrně malá plocha. Jsou schopny velmi dobře využívat i rozptýlené sluneční záření a díky složité technologii mají minimální ztráty. Navíc nezasahují do izolace domu. Kromě zdí se dají umístit na střechy domů, místo výplně plotů a na další nezastíněná místa. Vyjdou ovšem násobně dráž, než Trombeho stěna. Dále je nutné počítat s rozvody teplonosného média a prostorem pro zásobník teplé vody, popřípadě výměník. Trombeho stěna stojí podle rozsahu maximálně desítky tisíc. Její návrh je při znalosti vhodných materiálů snadný a lze ji postavit i svépomocí.

Dnes už si můžete klidně spát

Realita je taková, že do České republiky po celý týden proudí norský a zámořský zemní plyn. Odkud přesně pochází zemní plyn, který spotřebují čeští zákazníci, není tak docela jisté. Může to být směs norského, amerického a katarského plynu. Jisté však je, že z Ruska není. Plynovod Nord Stream, který přímo po dně Baltského moře propojuje Rusko s Německem, fungoval naposledy v úterý 30. srpna. Tehdy jím do Německa (a zčásti dále k nám) přiteklo posledních 241 milionů kWh. Poté byl Nord Stream odstaven, údajně na tři dny za účelem oprav a údržby, avšak Rusové už jej znovu nezapnuli. Zatím to nevypadá, že by ruský Gazprom v blízké době dodávky do Německa obnovil. „Tok plynu z Ruska už dál nehraje žádnou roli v mých propočtech,“ prohlásil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck a dodal: „To jediné, co spolehlivě přichází z Ruska, jsou lži.“ Gazprom dnes uvedl, že pokračuje v dodávkách plynu do střední Evropy přes území Ukrajiny. Jedná se o objem 42,4 milionu m3 (450 milionů kWh) denně. Tento plyn však míří hlavně na Slovensko a odtud dál do Rakouska a Itálie; do Česka ani Německa se v praxi nedostane.

Aktuální data o toku plynu na svém webu uvádí Trading Hub Europe (THE), který funguje od loňska jako koordinační centrum vlastníků plynovodů na německém území. Například v neděli 4. září se do Německa dovezlo přes 2,4 miliardy kWh plynu, z toho 1,135 miliardy z Norska a přes 1,2 miliardy z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku. Zmíněné množství vystačilo na pokrytí nejen německé, ale také české a rakouské spotřeby. Dokonce i v současné napjaté době německo plní společnosti své smluvní závazky vůči českým partnerům řádně, i když jim to působí nemalé potíže. Férové jednání Uniperu, RWE i dalších německých obchodníků s plynem si pochvalují manažeři hlavních dodavatelů plynu na českém trhu, když na to přijde řeč při neformální diskusi. Pokračující dodávky plynu potvrzují také údaje zveřejněné na webu společnosti NET4GAS, která provozuje síť páteřní síť plynovodů v Česku. Třeba v pondělí 5. září do české sítě přiteklo z Německa 224 milionů kWh zemního plynu. Z tohoto množství se 100 milionů spotřebovalo přímo v Česku, 43 milionů bylo vyvezeno směrem na Slovensko a 35 milionů do Bavorska. Zbývající množství bylo uloženo do podzemních zásobníků na českém území.Zpráva o úplném zastavení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream vyvolalo v pondělí paniku na nizozemské komoditní burze TTF, která je hlavním obchodním místem pro plyn ve střední a západní Evropě. Plyn pro zimní sezonu 2022/23 včera skokově podražil z 217 na 249 eur/MWh, avšak dnes panika polevila a cena klesla k hodnotám okolo 230 eur/MWh. Pozitivní zprávou je stav naplnění podzemních zásobníků plynu v zemích Evropské unie. Podle statistik na webu oborového sdružení GIE se unijní průměr v neděli 4. září dostal na 82 procent. Česko s 82,5 procenta i Německo s 86 procenty jsou lehce nad průměrem. Statistiku naopak „kazí“ Rakousko a Maďarsko, které jsou zhruba na dvou třetinách maximální kapacity. Bezpečnost dodávek plynu do České republiky posílí spuštění nového plynového terminálu v nizozemském Eemshavenu. Slavnostní spuštění se koná ve čtvrtek 8. září, část kapacity v rozsahu 3 miliardy m3 ročně si zarezervovala Česká republika prostřednictvím společnosti ČEZ. Situaci na trhu zlepší také první dva LNG terminály v Německu, které zahájí provoz zřejmě v prosinci či lednu.

Energie:

Kolik získáme energie z 1kg