Praha bude hostit vodíkové technologie z celého světa:

Špičkoví vědci z celého světa, kteří se zabývají vodíkovými technologiemi, zamíří do Prahy. Ve dnech 23.–25. března se totiž v české metropoli uskuteční již 12. ročník jedinečné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2022. První okruh konference bude zaměřen na vývoj a rozvoj vodíkových technologií v energetickém sektoru, například na výrobu a skladování vodíku, kogenerační systémy či palivové články. Druhý okruh pak bude věnován dopravě – pohonným jednotkám a palivovým článkům coby zdrojům energie pro mobilní aplikace, možnostem využití vodíkového pohonu v osobní, nákladní, lodní či vlakové dopravě, nebo související vodíkové infrastruktuře. Dvanáctý ročník mezinárodní vědecké konference Hydrogen Days 2022 v Praze i letos přivítá špičkové světové řečníky. „Konference je určena primárně pro odborníky z komerčních, vědeckých, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak však cílí i na investory, podnikatele, zástupce státních institucí či samospráv, zajímající se o vodíkové technologie,“ vysvětluje Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP). Vodík ve všech podobách

Konference nabídne několik odborných přednáškových tematických okruhů. „První z nich bude zaměřen na vývoj a rozvoj vodíkových technologií v energetickém sektoru, tedy například na výrobu a skladování vodíku, kogenerační systémy či palivové články. Druhý okruh bude věnován dopravě – tedy pohonným jednotkám a palivovým článkům coby zdrojům energie pro mobilní aplikace, možnostem využití vodíkového pohonu v osobní, nákladní, lodní či vlakové dopravě, nebo související vodíkové infrastruktuře,“ doplňuje Aleš Doucek. Poslední okruh se pak bude věnovat tzv. cross cutting tématům, mezi která patří například legislativa a bezpečnost, vzdělávání, možnosti národní spolupráce, dekarbonizační potenciál vodíku či obchodní příležitosti. Top řečníci i široká nabídka spolupráce Dvanáctý ročník mezinárodní vědecké konference Hydrogen Days 2022 v Praze i letos přivítá špičkové světové řečníky. „Ze širokého seznamu hostů mohu zmínit například profesory Harryho Hoostera z The Hydrogen and Fuel Cell Center ZBT, Roberta Steinberger-Wilckense z Centra pro výzkum palivových článků a vodíku na University of Birmingham či Thomase von Unwertha z Ústavu pro automobilový výzkum na Technical University Chemnitz,“ podotýká Karin Stehlík, členka vědecké rady Hydrogen Days. Registrace na konferenci je stále otevřená a přihlásit se je možné až do 18. března 2022. „Každý, kdo v oblasti vodíkových technologií, ať už v České republice nebo v zahraničí něco znamená, by si pražskou konferenci Hydrogen Days 2022 rozhodně neměl nechat ujít. Účastníci konference se dozví nejnovější informace o aplikacích vodíkových technologií, získají informace o možnostech vědecké a komerční spolupráce nebo je první den čeká jedinečný matchmaking,“ zve na akci Elizabeth Tien, projektová manažerka z České vodíkové technologické platformy.

Akce se koná pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a WOW Prague Convention Bureau. Česká vodíková technologická platforma (Czech Hydrogen Technology Platform; HYTEP) je sdružení českých firem a výzkumných subjektů s posláním zavádět a koordinovat aktivity vodíkového hospodářství v České republice. Jejím cílem je rozvoj vodíkového hospodářství v České republice. Platforma podporuje vzájemnou informovanost subjektů působících v oblasti vodíkových technologií a podniká aktivity prostřednictvím kterých se snaží rozvíjet potenciál vodíkových aplikací v České republice v návaznosti na klimatické ambice Evropské unie a jejich členských států.

MVE Temelín :

Elektřinu pro malé městečko loni vyrobila vodní elektrárna Kořensko. Její turbínu přitom pohání voda, kterou Jaderná elektrárna Temelín vrací do Vltavy. Loni takto jedna z malých vodních elektráren vyrobila 2 033 MWh, což představuje úsporu více než 1 500 tun emisí CO2. K výrobě podobného množství elektřiny by uhelná elektrárna spálila skoro dva tisíce tun uhlí a vypustila přes 1 500 tun CO2. V malé vodní elektrárně Kořensko posloužila jako palivo odpadní voda, kterou Jaderná elektrárna Temelín vrací při dodržení přísných ekologických limitů do Vltavy. Ta tak ještě, než skončí ve Vltavě, roztočí Peltonovu turbínu. „Vedle výroby elektřiny a tepla fungujeme i jako zdroj vody pro vodní elektrárnu. Vodu do Vltavy tak nevracíme bez užitku, naopak se získá nemalé množství ekologické elektřiny. Mimochodem za více než dvacetiletou výrobu Kořenska by uhelné elektrárny vypustily přes třicet tisíc tun CO2,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Vltavskou vodu do areálu temelínské elektrárny dopravují čerpadla z Čerpací stanice Hněvkovice. O pár kilometrů dál ji do koryta nejdelší české řeky jihočeská jaderná elektrárna vrací právě prostřednictvím malé vodní elektrárny Kořensko 2. Ta svůj provoz zahájila v roce 1999 a dosud vyrobila 40 420 MWh elektřiny. „Jde o jeden z příkladů skvělého společného fungování jaderných a obnovitelných zdrojů. Podobně jsme například v Jaderné elektrárně Dukovany loni zprovoznili unikátní parkoviště zastřešené fotovoltaickými panely a v plánu máme i další projekty,“ doplňuje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ Bohdan Zronek. Zdroj:vz

Rozsudek Soudního dvora EU nakládání s vysloužilými solárními panely :

Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek v solárních kauzách, které probíhají před českými vnitrostátními soudy. V řízení o předběžné otázce ve věci „Vysočina Wind“ dal za pravdu české právní úpravě financování nakládání s odpadními solárními panely. Více než 230 běžících soudních sporů v České republice kvůli hrazení nákladů na recyklaci solárních panelů tak má od soudního dvora jasný a závazný právní výklad. Soudní dvůr částečně zrušil směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, a to v rozsahu, v němž tato směrnice ukládá výrobcům fotovoltaických panelů povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z těchto panelů, pokud tyto panely byly uvedeny na trh před datem vstupu uvedené směrnice v platnost. Velký senát Soudního dvora Evropské Unie 25. ledna částečně zrušil směrnici 2012/19 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. A to v rozsahu, v němž tato směrnice ukládá výrobcům fotovoltaických panelů povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z těchto panelů, pokud tyto panely byly uvedeny na trh před datem vstupu uvedené směrnice v platnost. Kromě toho tato směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá financování těchto nákladů uživatelům fotovoltaických panelů uvedených na trh po datu jejího vstupu v platnost. Vysočina Wind je česká obchodní společnost, která provozuje solární elektrárnu vybavenou fotovoltaickými panely uvedenými na trh po 13. srpnu 2005. V souladu s povinností stanovenou českým zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“, se podílela na financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů, a z tohoto titulu uhradila v letech 2015 a 2016 příspěvky. Vysočina Wind měla ovšem za to, že tato povinnost hradit tyto příspěvky je důsledkem nesprávného provedení směrnice 2012/19 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a uhrazení těchto příspěvků představuje škodu, a proto podala proti České republice k českým soudům žalobu na náhradu škody. V řízení o této žalobě Vysočina Wind tvrdila, že ustanovení zákona o odpadech, podle kterého musí příspěvky hradit uživatelé fotovoltaických panelů, je v rozporu s čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ, podle kterého mají povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh po 13. srpnu 2005 výrobci, a nikoli uživatelé elektrických a elektronických zařízení. Vzhledem k tomu, že žalobě společnosti Vysočina Wind bylo vyhověno v nalézacím i odvolacím řízení, podala Česká republika dovolání k Nejvyššímu soudu. Velký senát Soudního dvora, na nějž se s předběžnými otázkami obrátil český Nejvyšší soud, rozhodl o výkladu a platnosti čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ a upřesnil podmínky vzniku odpovědnosti členského státu za porušení unijního práva při provádění směrnice. Závěry Soudního dvora Soudní dvůr zaprvé provedl doslovný výklad směrnice o OEEZ, na jehož základě potvrdil, že fotovoltaické panely jsou elektrickými a elektronickými zařízeními ve smyslu této směrnice, takže v souladu s jejím čl. 13 odst. 1 musí povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z těchto panelů uvedených na trh od 13. srpna 2012, kdy tato směrnice vstoupila v platnost, mít výrobci uvedených panelů, a nikoli jejich uživatelé, jak stanoví česká právní úprava. Zadruhé Soudní dvůr přezkoumal platnost čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ v rozsahu, v němž se toto ustanovení použije na fotovoltaické panely uvedené na trh po 13. srpnu 2005, tedy před datem vstupu této směrnice v platnost.

V tomto ohledu Soudní dvůr nejprve připomenul, že i když zásada právní jistoty brání použití nového právního pravidla na situaci završenou před vstupem tohoto pravidla v platnost, z jeho judikatury rovněž vyplývá, že se nové právní pravidlo použije bezprostředně na budoucí účinky situace vzniklé za platnosti dřívějšího zákona, jakož i na nové právní situace. Soudní dvůr v této souvislosti ověřoval, zda může být uplatněním právní normy stanovené v čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ – podle které povinnost zajistit financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh po 13. srpnu 2005, pokud se tyto panely staly nebo se stanou odpadem v době od data vstupu této směrnice v platnost, mají výrobci, a nikoli uživatelé – zasaženo do situace završené před vstupem této směrnice v platnost, nebo zda má takové uplatnění naopak upravovat budoucí účinky situace vzniklé před vstupem této směrnice v platnost. Směrnice o OEEZ přitom vzhledem k tomu, že unijní právní úprava platná před jejím přijetím ponechávala na členských státech, zda povinnost nést náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů ponese současný či předchozí držitel odpadu, nebo výrobce či distributor fotovoltaických panelů, měla dopad na situace završené před vstupem této směrnice v platnost v členských státech, které se rozhodly uložit povinnost nést náklady uživatelům fotovoltaických panelů, a nikoli jejich výrobcům, jak učinila Česká republika. K tomu Soudní dvůr upřesnil, že nové právní pravidlo, které se použije na dříve završené situace, nelze považovat za slučitelné se zásadou zákazu zpětné účinnosti právních aktů, jestliže následně a nepředvídatelně mění rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nelze zabránit. V tomto případě přitom výrobci fotovoltaických panelů nemohli při navrhování panelů předvídat, že budou následně povinni zajistit financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem pocházejícím z těchto panelů.

S ohledem na tyto úvahy Soudní dvůr rozhodl, že čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ je v rozsahu, v němž povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh v době mezi 13. srpnem 2005 a 13. srpnem 2012 ukládá výrobcům, neplatný. Zatřetí Soudní dvůr uvedl, že vložení ustanovení, kterým se zavádí povinnost uživatelů fotovoltaických panelů hradit příspěvky a které je v rozporu se směrnicí o OEEZ, do zákona o odpadech více než měsíc před přijetím této směrnice nepředstavuje jako takové porušení unijního práva Českou republikou, protože dosažení výsledku stanoveného směrnicí nelze považovat za vážně ohrožené, dokud se tato směrnice nestane součástí unijního právního řádu.

Vodík jen ten zelený:

Klimatická neutralita v roce 2050 je sice jasně stanovený cíl, ale způsoby, jak jí dosáhnout, zatím ostré kontury nemají. Jednou z možností je výrazně vyšší využití vodíku. Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii ve své nejnovější studii odhaduje, že v roce 2050 by se mohl podílet na světové spotřebě energie ze 12 procent. A výhodu budou mít země, kde bude jeho výroba nejlevnější.

„Vodík se může stát chybějícím článkem potřebným pro přechod k energetice neohrožující životní prostředí,“ uvádí generální ředitel agentury Francesco La Camera. Zelený vodík by dokonce mohl pomoci dosáhnout klimatické neutrality, aniž by to mělo negativní dopady na rozvoj průmyslu a společnosti. „Vodík ale není nová ropa. A přechod na něj neznamená, že ropu nahradí. Vznikne nový systém, který přinese politické, technické, environmentální i ekonomické změny,“ tvrdí La Camera. Příštích deset let rozhodne Z hlediska bezemisní energetiky má vodík značný potenciál, neboť při spalování s čistým kyslíkem produkuje vodní páru. Vzhledem k tomu, že se ale v čisté formě na Zemi nevyskytuje, je nutné ho vyrobit, což představuje ekonomické náklady. Podle „ekologičnosti“ produkce se pak rozlišuje několik druhů. Zelený vodík, který se vyrábí elektrolýzou za použití energie z obnovitelných zdrojů, nyní představuje méně než jedno procento celosvětové produkce vodíku. Zároveň je z hlediska nákladů zdaleka nejdražší, byť se jeho cena má snižovat. Jednak kvůli poklesu ceny obnovitelné energie a jednak díky zdokonalování technologie. Země, kde bude produkce fotovoltaických a větrných elektráren nejlevnější, budou mít výhodu. „Elektrolyzéry zatím fungují ve velmi malém měřítku. V následujících třech desetiletích je potřeba jejich velikost řádově ztrojnásobit, aby se náklady odpovídajícím způsobem snížily,“ upozornil v rozhovoru pro web Světového ekonomického fóra Emanuele Taibi, který v Mezinárodní agentuře pro obnovitelnou energii šéfuje divizi transformačních strategií v energetickém sektoru. Do roku 2030 by se podle něj ve světle nyní rozjetých projektů měly náklady na elektrolyzéry snížit zhruba na polovinu. Více než tři desítky států už nyní spřádají plány na výrobu a obchodování s vodíkem. Z některých, jako je Chile, Maroko nebo Namibie, se díky zelenému vodíku mohou stát vývozci energie, zatímco nyní jsou závislé na jejím dovozu. První elektrolyzér poháněný elektřinou ze střešní solární elektrárny vzniká i v Česku. Spolu s vodíkovou čerpací stanicí ho buduje skupina Solar Group v Napajedlech ve Zlínském kraji. Zelený je lepší než modrý, o hnědém nemluvě Nejběžnějším zdrojem výroby je zemní plyn nebo uhlí. Vzniká tak šedý, hnědý nebo černý vodík, barva přitom naznačuje pouze míru „špinavosti“ při produkci. Tímto způsobem dnes vzniká více než devadesát procent vodíku. Modrý vodík se vyrábí stejně jako šedý, ale způsobem, který umožňuje zachycení, uskladnění nebo použití vyprodukovaného oxidu uhličitého, označované anglickou zkratkou CCUS. Na tuto technologii sází například Japonsko, které v jižní Austrálii sponzoruje projekty na přeměnu hnědého uhlí na vodík a zároveň zachycuje emise oxidu uhličitého, jak loni v březnu informoval server Reuters. Před podobnými projekty nicméně varuje nevládní organizace Earthjustice ve zprávě Reclaiming Hydrogen for a Renewable Future z loňského srpna. Technologie mají podle ní potenciál zachytit 85 až 95 procent emisí, takže to není trvalé řešení. K dosažení uhlíkové neutrality studie doporučuje přechod na výrobu zeleného vodíku. Jednou z možných cest je i produkce tyrkysového vodíku prostřednictvím pyrolýzy metanu. Při výrobě se zachytává více oxidu uhličitého a skladuje se lépe, jenže tyto projekty jsou zatím v počátečním stadiu. Závod o místo na slunci Pokud jde o náklady, zelený vodík by mohl konkurovat modrému v horizontu pěti až deseti let, soudí Emanuele Taibi. Bude záležet jednak na vývoji technologií a jednak na tom, nakolik budou trh regulovat politici.

Sloužit by mohl především k dlouhodobému ukládání energie vyrobené solárními a větrnými elektrárnami. I proto studie Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii odhaduje, že se až s 30 procenty vyrobeného vodíku bude v roce 2050 přeshraničně obchodovat. Jak informoval zpravodajský portál Euractiv, Evropská unie si od vodíku hodně slibuje zejména v ocelářství či petrochemickém průmyslu. Evropská komise předpokládá, že by do roku 2030 mohlo využití čistého vodíku vést ke snížení emisí v těchto oblastech až o 55 procent. Pomoci má hlavně bezemisní metoda výroby oceli za využití vodíku zvaná HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology), kterou ve Švédsku hodlají uvést do provozu po roce 2025. O vodíku uvažuje i sektor dopravy, zejména pokud jde o nákladní auta, lodě a letadla. Do roku 2030 by měl dle evropské komisařky Adiny Văleanové pohánět až 17 procent nákladních vozidel na evropských silnicích. Mezi výrobci osobních aut zájem naopak spíše ochladl. Jak před několika dny informoval deník Financial Times, generální ředitel automobilky Toyota Akio Toyoda po letech investic do vodíkových vozů bude více sázet na elektromobily. Skeptický zůstává i generální ředitel Volkswagenu Herbert Diess. Neočekává, že by se osobní auta na vodík objevila během příštích deseti let, ačkoli Francie a Německo slíbily dohromady 16 miliard eur na vývoj vodíkových technologií.

Dvacátá léta podle agentury pro obnovitelnou energii rozhodnou o tom, kdo se ve výrobě zeleného vodíku probojuje na špičku. Výraznější nárůst poptávky však očekává až v polovině třicátých let. V té době by totiž měl zelený vodík být schopen cenou konkurovat i šedému, hnědému nebo černému vodíku.

Česká republika vyhrála spor v hodnotě 2 miliard kvůli solárním kauzám v ČR.

oudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek v solárních kauzách, které probíhají před českými vnitrostátními soudy. V řízení o předběžné otázce ve věci „Vysočina Wind“ dal za pravdu české právní úpravě financování nakládání s odpadními solárními panely. Více než 230 běžících soudních sporů v České republice kvůli hrazení nákladů na recyklaci solárních panelů tak má od Soudního dvora EU jasný a závazný právní výklad. Ministerstvo životního prostředí se v roce 2019 v těchto kauzách dovolalo k Nejvyššímu soudu. Ten se ve věci provozovatele solární elektrárny společnosti Vysočina Wind obrátil na Soudní dvůr EU. Jeho včera zveřejněný verdikt vnáší nové světlo do sporů. Soudní dvůr potvrdil, že Česká republika při provádění směrnice nepochybila, když povinnost nést náklady na likvidaci panelů neuložila jejich výrobcům zpětně. Zároveň se ztotožnil s argumentací České republiky, podle které by taková povinnost odporovala zákazu retroaktivity a zásadě právní jistoty, jelikož by následně a nepředvídatelně měnila rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nešlo zabránit. Soudní dvůr navíc směrnici v příslušném rozsahu prohlásil za neplatnou. Rozsudek Soudního dvora se promítne do všech sporů na vnitrostátní úrovni, v nichž Česká republika čelí obdobným žalobám na náhradu škody. Výše uvedeným výkladem unijního práva jsou vázány všechny soudy a nemohou se od tohoto výkladu odchýlit. Hrozící dopad na státní rozpočet ve výši asi 2 miliardy korun za požadované náhrady škody, úroky z prodlení a náklady soudních řízení se tímto odvrátil. Na Soudní dvůr se obrátil Nejvyšší soud České republiky v rámci sporu, v němž se společnost Vysočina Wind a.s. domáhá náhrady škody vůči České republice z titulu odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou údajným nesprávným provedením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Soudní dvůr částečně zrušil směrnici 2012/19 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, a to v rozsahu, v němž tato směrnice ukládá výrobcům fotovoltaických panelů povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z těchto panelů, pokud tyto panely byly uvedeny na trh před datem vstupu uvedené směrnice v platnost. Kromě toho tato směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá financování těchto nákladů uživatelům fotovoltaických panelů uvedených na trh po datu jejího vstupu v platnost Vysočina Wind je česká obchodní společnost, která provozuje solární elektrárnu vybavenou fotovoltaickými panely uvedenými na trh po 13. srpnu 2005. V souladu s povinností stanovenou českým zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), se podílela na financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů, a z tohoto titulu uhradila v letech 2015 a 2016 příspěvky. „Vysočina Wind měla ovšem za to, že tato povinnost hradit tyto příspěvky je důsledkem nesprávného provedení směrnice 2012/19 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a uhrazení těchto příspěvků představuje škodu, a proto podala proti České republice k českým soudům žalobu na náhradu škody. V řízení o této žalobě Vysočina Wind tvrdila, že ustanovení zákona o odpadech, podle kterého musí příspěvky hradit uživatelé fotovoltaických panelů, je v rozporu s čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ, podle kterého mají povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh po 13. srpnu 2005 výrobci, a nikoli uživatelé elektrických a elektronických zařízení,“ stojí v rozhodnutí evropského soudního dvora. Vzhledem k tomu, že žalobě společnosti Vysočina Wind bylo vyhověno v nalézacím i odvolacím řízení, podala Česká republika dovolání k Nejvyššímu soudu (Česká republika). „Velký senát Soudního dvora, na nějž se s předběžnými otázkami obrátil český Nejvyšší soud, rozhodl o výkladu a platnosti čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ a upřesnil podmínky vzniku odpovědnosti členského státu za porušení unijního práva při provádění směrnice. Závěry Soudního dvora Soudní dvůr zaprvé provedl doslovný výklad směrnice o OEEZ, na jehož základě potvrdil, že fotovoltaické panely jsou elektrickými a elektronickými zařízeními ve smyslu této směrnice, takže v souladu s jejím čl. 13 odst. 1 musí povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z těchto panelů uvedených na trh od 13. srpna 2012, kdy tato směrnice vstoupila v platnost, mít výrobci uvedených panelů, a nikoli jejich uživatelé, jak stanoví česká právní úprava,“ stojí v tiskové zprávě o rozhodnutí. „Zadruhé Soudní dvůr přezkoumal platnost čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ v rozsahu, v němž se toto ustanovení použije na fotovoltaické panely uvedené na trh po 13. srpnu 2005, tedy před datem vstupu této směrnice v platnost,“ stojí dále v textu. V tomto ohledu Soudní dvůr nejprve připomenul, že i když zásada právní jistoty brání použití nového právního pravidla na situaci završenou před vstupem tohoto pravidla v platnost, z jeho judikatury rovněž vyplývá, že se nové právní pravidlo použije bezprostředně na budoucí účinky situace vzniklé za platnosti dřívějšího zákona, jakož i na nové právní situace. Soudní dvůr v této souvislosti ověřoval, zda může být uplatněním právní normy stanovené v čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ – podle které povinnost zajistit financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh po 13. srpnu 2005, pokud se tyto panely staly nebo se stanou odpadem v době od data vstupu této směrnice v platnost, mají výrobci, a nikoli uživatelé – zasaženo do situace završené před vstupem této směrnice v platnost, nebo zda má takové uplatnění naopak upravovat budoucí účinky situace vzniklé před vstupem této směrnice v platnost.

„Směrnice o OEEZ přitom vzhledem k tomu, že unijní právní úprava platná před jejím přijetím ponechávala na členských státech, zda povinnost nést náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů ponese současný či předchozí držitel odpadu, nebo výrobce či distributor fotovoltaických panelů, měla dopad na situace završené před vstupem této směrnice v platnost v členských státech, které se rozhodly uložit povinnost nést náklady uživatelům fotovoltaických panelů, a nikoli jejich výrobcům, jak učinila Česká republika,“ lze se dále dočíst ve zprávě k rozhodnutí soudního dvora. K tomu Soudní dvůr upřesnil, že nové právní pravidlo, které se použije na dříve završené situace, nelze považovat za slučitelné se zásadou zákazu zpětné účinnosti právních aktů, jestliže následně a nepředvídatelně mění rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nelze zabránit. V tomto případě přitom výrobci fotovoltaických panelů nemohli při navrhování panelů předvídat, že budou následně povinni zajistit financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem pocházejícím z těchto panelů. „S ohledem na tyto úvahy Soudní dvůr rozhodl, že čl. 13 odst. 1 směrnice o OEEZ je v rozsahu, v němž povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh v době mezi 13. srpnem 2005 a 13. srpnem 2012 ukládá výrobcům, neplatný,“ konstatuje komuniké soudu.

Zatřetí Soudní dvůr uvedl, že vložení ustanovení, kterým se zavádí povinnost uživatelů fotovoltaických panelů hradit příspěvky a které je v rozporu se směrnicí o OEEZ, do zákona o odpadech více než měsíc před přijetím této směrnice nepředstavuje jako takové porušení unijního práva Českou republikou, protože dosažení výsledku stanoveného směrnicí nelze považovat za vážně ohrožené, dokud se tato směrnice nestane součástí unijního právního řádu. (hrb)

Solární panel vyrábí elektřinu a teplo:

Solární panel, který vyrábí elektřinu a teplo. Jedná se o nejnovější výrobek čínské společnosti SolarMaster. Tento typ řešení není příliš populární, ale je opravdu velmi účinný, informuje portál sparkchronicles.com. Solární panely, které vyrábějí elektřinu a teplo, se nazývají PVT moduly (z anglických slov photovoltaic thermal). Díky fotovoltaickým článkům jsou schopny vyrábět elektřinu, a také teplo díky použití kapaliny, která odvádí teplo z panelů.

Panel PVT obsahuje trubky, kterými proudí kapalina. Ten odebírá teplo ze slunce, které dopadá na modul, a umožňuje tak ohřívat vodu pro domácnost nebo vodu v topném systému. Toto řešení má dvojí výhodu. U klasických fotovoltaických modulů totiž zvýšení teploty způsobuje pokles účinnosti. Moduly PVT vyráběné společností SolarMaster se dodávají v mnoha variantách. Díky fotovoltaickým článkům mohou vyrábět 340 až 545 wattů elektřiny. Co se týče produkce tepla, zde se výkon pohybuje od 910 do 1436 wattů. Různé výstupy jsou také spojeny s různými rozměry. Tepelná účinnost modulu pro ohřev vody je přibližně 70 % a jeden modul pojme 1,8 až 2,3 litru kapaliny. Pokud jde o fotovoltaickou jednotku, její účinnost přeměny energie se pohybuje mezi 17,8 a 21,4 %. Jeho teplotní koeficient je -0,39 % na stupeň Celsia. To ukazuje, jak důležité je chlazení modulů v celkovém procesu. Vývojáři modulů zdůrazňují, že moduly mohou fungovat společně s klasickými topnými systémy, jako jsou plynová kamna nebo tepelné čerpadlo. Díky tomu si budova udrží vysokou teplotu i v zimě a ti, kteří si to přejí, budou moci v zimě fotovoltaické panely ohřívat, aby z nich snáze sklouzával sníh. Největší nevýhodou PVT modulů je jejich cena. Taková zařízení jsou ve srovnání s klasickými panely několikanásobně dražší. Zdroj: sparkchronicles.com

Čeští vědci vynalezli novou nabíjecí baterii. Která nehoří, nevybuchuje, je levná z vysokou kapacitou:

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.

Ukládání elektřiny vyrobené v solárních nebo větrných elektrárnách je velkou výzvou. I když na trhu existuje celá řada inovativních typů baterií, většina z nich se nehodí pro vysokokapacitní ukládání elektřiny, a to zejména z důvodu vysoké ceny. Nová technologie je založena na principu vodné baterie: využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků studoval před více než 130 lety pražský německý chemik Franz Hofmeister. Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se jeho poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může uplatnit například ve stacionárních bateriových systémech. „Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého,“ vysvětluje Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR. „Dosažené napětí je srovnatelné s napětím, kterého dosahují organické elektrolyty v komerčních lithiových bateriích. Nespornou výhodou našeho elektrolytu je vysoká vodivost, která na rozdíl od organických elektrolytů významně neklesá ani za nízkých teplot.“ Výbuch i vznícení mimo hru

Baterie zároveň nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom je zásadní rozdíl oproti Li-ion bateriím, které jsou nyní nejpoužívanější na trhu. „Li-ion baterie mají velmi hořlavé organické elektrolyty, a navíc obsahují lithium, které se může na vzduchu samovznítit. To u naší baterie nehrozí,“ zdůrazňuje Jiří Červenka. Inovativní řešení této technologie si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali v prestižních vědeckých časopisech, naposledy v tomto týdnu v Journal of Materials Chemistry A. Výzkumníci nyní hledají průmyslové partnery se zájmem o další vývoj produktu. „Tento systém je nesmírně zajímavý nejen pro budoucí aplikace, ale i z hlediska základního výzkumu. Jak jsme ukázali, velmi důležitou roli zde hraje například vnitřní struktura materiálu elektrod, kde přílišná dokonalost nevede k nejlepším vlastnostem v některých ohledech, což i může být další výhodou pro aplikace,“ říká o vynálezu Otakar Frank z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Princip baterie je založen na transportu dvou rozdílných iontů, dvojmocném zinku a jednomocném chloristanu. Dvojmocný zinek má v porovnání s jednomocným lithiem výhodu, že může při nabíjecím a vybíjecím procesu přenášet dva elektrony na atom, a díky tomu může mít teoreticky větší kapacitu než lithium při stejném objemu. Kapacitu lze ještě navýšit

Dosavadní testy prokázaly, že experimentální vodná baterie dosahuje kapacitu okolo 45 mAh/g a výstupní napětí 2 V a vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití, aniž by její výkonnost citelně klesla. Výsledná kapacita experimentální baterie je tedy srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. „Domnívám se, že po důkladné optimalizaci této baterie je ještě možné významně navýšit její kapacitu,“ podtrhuje Jiří Červenka. „Nyní se zaměříme především na vysokokapacitní baterie s ionty, které mohou mít v principu vyšší kapacitu než lithiové baterie. V nedávné době jsme na podobném principu sestavili hliníkovou vodnou baterii, která se jeví také jako velmi slibná,“ uvádí fyzik. Zdroj: Journal of Materials Chemistry A, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského

Krutá pravda o energiích. Emise z výroby elektřiny loni vystoupaly na rekord:

Emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru po dvou letech poklesu loni stouply o sedm procent na nový rekord, vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii o elektrárenském sektoru. V následujících letech by se situace měla zlepšovat. Celosvětová poptávka po elektřině vzrostla loni o šest procent, tedy 1500 terawatthodin (TWh). V procentech byl růst nejvyšší od zotavení z globální finanční krize v roce 2010. V TWh byl růst rekordní. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o elektrárenském sektoru.

V příštích několika letech by ale růst celosvětové poptávky po elektřině měl zpomalit díky vyšší energetické účinnosti a zpomalení ekonomického oživení. Do roku 2024 předpokládá IEA růst poptávky v průměru o 2,7 procenta ročně, i když dopady koronavirové pandemie a vysokých cen energií jsou stále nejisté. Tahounem je stále Čína Nejvíce se má poptávka po elektřině v letech 2022 až 2024 zvyšovat v jihovýchodní Asii, a to v průměru o pět procent. Následovat bude asijsko-pacifický region, který zahrnuje Čínu. Zde má poptávka růst o přibližně čtyři procenta, což je mírně pod úrovní z doby před pandemií. V Severní a Latinské Americe se má poptávka zvyšovat o zhruba jedno procento. Největší bude procentní růst v Mexiku a Kanadě. V Evropě se má letos poptávka zvýšit o 1,7 procenta, v dalších letech pak bude stagnovat.

zdroj:ČTK

Dotace na fotovoltaiku a Kotlíková dotace :

Dotace na tepelné čerpadlo 2022 podmínky získání a další tipy: Dotace na tepelné čerpadlo získáte z programů Kotlíková dotace a Nová Zelená úsporám. Čerpání z kotlíkových dotací ve výši až 127 500 Kč je nově zaměřeno na nízkopříjmové domácnosti a důchodce. Pokud do této kategorie nespadáte, dotaci můžete čerpat z programu Nová Zelená úsporám, kde můžete získat dotaci až 75 000 Kč. Na dotaci budete mít nárok, pokud vyměňujete své elektrické vytápění na tepelné čerpadlo. Co je to tepelné čerpadlo? Tepelné čerpadlo je zařízení, které pomocí přidaného malého množství energie přeměňuje nevyužitelné, tzv. entropické teplo na využitelné, formou zvýšení teploty o několik až několik desítek stupňů. Vytvořené teplo se následně využívá pro vytápění domácnostní a pro ohřev teplé vody. Tepelné čerpadlo funguje na principu chladničky, která odebírá teplo potravinám a tímto odebraným teplem v podstatě vytápí místnost, kde je umístněné. Životnost montovaných tepelných čerpadel je průměrně 15 – 20 let. Pořizovací náklady na tepelné čerpadlo se mohou zdát vysoké. Z dlouhodobého hlediska se ale jedná o velice ekonomický způsob vytápění s rychlou návratností, která se se stoupajícími cenami energií zkracuje. Pokud zvažujete jeho zřízení, využijte možnosti dotace na tepelné čerpadlo, které je v roce 2022 k dispozici. Kvůli nutnosti redukce energetické náročnosti budov existuje možnost získat dotaci na tepelné čerpadlo. Jde nyní o dvě možnosti, jak jsme psali. Čerpání Kotlíkové dotace je nově zaměřeno na nízkopříjmové domácnosti a důchodce. Nízkopříjmová domácnost je pro účely dotace taková, jejíž průměrný roční příjem na člena domácnosti (vč. seniorů a dětí) nebyl v roce 2020 vyšší než 170 900 Kč. Pokud do této kategorie nespadáte, dotaci můžete čerpat z programu Nová Zelená úsporám. Na dotaci budete mít nárok, pokud vyměňujete své elektrické vytápění na tepelné čerpadlo. V článku níže najdete, co musíte pro získání dotace splňovat. Dotaci na tepelné čerpadlo v roce 2022 vyřídíte i zpětně Rozhodněte se pro tepelné čerpadlo co možná nejdřív, abyste neplatili některé věci dvakrát (například projekt topení) Důvěřujte tepelnému čerpadlu – nemusíte se jistit plynovou přípojkou, nebo kamny na dřevo pro případ „že by to nefungovalo“ Nepropojujte krb, nebo kamna s topným systémem. Ideální propojení teplovodní vložky a tepelného čerpadla je předražené a málokdo v něm bude topit tak moc, aby se to vyplatilo. Krb s vložkou nefunguje ani jako záložní řešení, protože když nejde elektřina, teplovodní vložkou se topit nedá! Vyberte si podlahové vytápění pro celý dům. Zásadním způsobem uberete na spotřebě elektřiny tepelného čerpadla a je to velmi komfortní. Více než padesát pět % majitelů tepelných čerpadel IVT má v domě pouze podlahové topení a jsou s ním velmi spokojeni. Hlavní důvody pořízení tepelného čerpadla Mezi hlavní důvody proč domácnosti a organizace pořizují tepelná čerpadla, patří: Významná úspora energie Komfortní řešení vytápění a ohřevu vody Šetrnost k životnímu prostředí Relativně velká úspora energie – V roce 2022 obzvlášť Standardní způsoby vytápění (plynové, elektrické kotle) mají vyšší roční náklady na energie. Tepelná čerpadla získávají teplo z okolí (z okolního počasí nebo ze země), které je vlastně zadarmo. Tepelná čerpadla spotřebovávají jen část energie pro svůj provoz, především na běh kompresoru, díky tomu bývají složenky za energii menší než poloviční. Plus, při instalaci tepelného čerpadla lze požádat distributora elektrické energie o dvou tarifní sazbu a získat až 20 hodin denně nízkého tarifu pro veškerou spotřebu elektrické energie. Komfortní řešení vytápění Plynové kotle vyžadují roční údržbu kotle a revizi komínu. Ještě víc práce a starostí představují kotle na tuhá paliva, které s sebou nesou skládání uhlí a vybírání popele, přikládání a zatápění. U tepelných čerpadel všechny tyto starosti odpadají. Moderní tepelná čerpadla mohou využívat i existující rozvody s radiátory, tj. bez nutnosti investic do podlahového vytápění. Některá provedení tepelných čerpadel umožňují jejich vzdálený dohled pomocí internetu, čímž odpadá nutnost provádět a platit pravidelné roční prohlídky. Vzdálený dohled umožňuje v případě zaznamenané poruchy nebo jiného potenciálního problému v topném systému automatické odeslání e-mailu majiteli popřípadě servisní organizaci. Díky tomu lze na tepelné čerpadlo získat dlouholeté záruky. Šetrnost vůči životnímu prostředí Pro všechny, kterým záleží na ochraně životního prostředí, představují tepelná čerpadla preferovaný zdroj tepla, neboť životní prostředí zatěžují podstatně méně než jiné zdroje. Tepelná čerpadla pomáhají snižovat emise skleníkových plynů, snižují spotřebu nerostných surovin (plynu, uhlí apod.) a kvalitní tepelná čerpadla nezatěžují prostředí ani hlukem. Co je k instalaci tepelného čerpadla potřeba? Je několik možností. Nejjednodušší na instalaci je tepelné čerpadlo vzduch-voda. To bere energii z okolního vzduchu a dá se umístit k venkovní fasádě domu. Další možností je typ země-voda, které dokáže snížit účty za energie ještě více. Tam může jít o hloubkové vrty, které jsou nejlepší možnou variantou z pohledu následných úspor, ale vyžadují delší stavební řízení a jsou nákladné na pořízení. Alternativou jsou plošné kolektory, které nákladově vyjdou obdobně jako sestava vzduch-voda. Jedinou podmínkou je dostatečně velká zahrada a ochota nechat si ji trochu rozkopat. Investice do tepelného čerpadla se pohybuje ve stovkách tisíc korun. Základní sestavu, která kombinuje fotovoltaiku a tepelné čerpadlo, je možné pořídit za necelých 400 tisíc korun. Kotlíkové dotace na tepelné čerpadlo 2022 pro nízkopříjmové domácnosti Kdo vlastně spadá pod nízkopříjmové domácnosti? NÍZKOPŘÍJMOVÉ DOMÁCNOSTI: Průměrný čistý příjem na 1 člena domácnosti v roce 2020 nebyl vyšší než 170 900 Kč, tj. 14 242 Kč na osobu a měsíc. Na co lze vlastně čerpat dotaci? Do jaké výše a na co? Vše se dozvíte v článku o kotlíkových dotacích – kde dotace na tepelné čerpadlo spadá. Téměř všechny informace v článku jsou stejné jako v roce 2021. Změna je jen v tom, že musíte být v důchodovém věku anebo spadáte do kategorie „nízkopříjmové domácnosti.“ Abychom však odpověděli na otázku, tak maximální výše dotace může činit až 125 000 Kč, což je částka, která vám pokryje téměř všechny náklady na vaše nové tepelné čerpadlo. (uvádí se až 95 procent nákladů) Získejte dotaci na tepelné čerpadlo pro vaši novostavbu v roce 2022 z programu Zelená úsporám O dotaci může žádat vlastník rodinného, případně bytového domu, ale i chaty – pokud zde máte trvalé bydliště. U tepelných čerpadel si o dotaci můžete zažádat zpětně až do 24 měsíců. (max. až do roku 2025) Částka je stejná jako u programu výše a to v max. výši 125 000 Kč, nicméně záleží na typu tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo s ohřevem teplé užitkové vody: 100 000 Kč. Tepelné čerpadlo bez ohřevu teplé užitkové vody: 80 000 Kč. Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch (klimatizace): 60 000 Kč (pouze jako hlavní zdroj topení nahrazující lokální topeniště). Ke zmiňované částce je možné připočíst až 25 000 Kč na odborný posudek a odborný technický dozor (platí pro rekonstrukce, novostavby, dešťovku, přípravu teplé vody solárním ohřevem, fotovoltaiku a větrání. Koupi tepelného čerpadla doporučujeme řešit s odborníky. Je potřeba, aby výkon kotle a tepelného čerpadla odpovídal fyzikálně-technickým vlastnostem celé nemovitosti. Dotace na tepelné čerpadlo podmínky

• žadatelem mohou být majitelé domů FO i PO • o příspěvek lze žádat až 24 měsíců zpětně • od podání žádosti do přiznání dotace uplyne max. 9 týdnů • není potřeba dodržovat předepsané výrobky, pouze stanovené technické parametry – toto se liší od dotací na kotle, kde jsou výrobky předepsané. • žadatel musí být vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu • před podáním žádosti je potřeba nechat si zpracovat posudek, složený z projektové dokumentace a energetického hodnocení budovy, jehož součástí je také krycí list technických parametrů !Poslední informací, kdy píšeme tento článek bylo, že tepelné čerpadlo musí nainstalovat jenom odborník s platnou certifikací. Fotovoltaika s tepelným čerpadlem: Je všeobecně známé, že spotřebiče, které využívají nejvíce elektřiny, jsou ty, které nám ohřívají vodu, topí, chladí, „ohřívají bazén“ apod. Pokud zvolíte kombinaci tepelného čerpadla a fotovoltaiky, budete mít vyhráno. Po většinu roku vám chod těchto spotřebičů zabezpečí sluneční energie. Energie se dá navíc uložit i do baterií pro využití v době, kdy slunce nesvítí. Více o fotovoltaice s tepelným čerpadlem. Kotlíkové dotace na tepelné čerpadlo u novostaveb Pro novostavby existuje dotační program Nová zelená úsporám. Stejně jako u Kotlíkových dotací, i zde se jedná se o program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí. Jeho cílem je také zlepšení stavu životního prostředí snížením produkce emisí znečisťujících látek a skleníkových plynů, především tedy CO2. Nová zelená úsporám podporuje celou řadu typů úprav obytných budov a domů, od jejich renovace, přes stavbu pasivních domů, solární termické a fotovoltaické systémy, atd… a to proto, aby docházelo ke snižování jejich energetické náročnosti.

Dotaci na tepelné čerpadlo na své novostavbě můžete získat při stavbě pasivního domu, který je vybaven rekuperačními jednotkami. Nezáleží na tom, jestli vlastníte starší dům nebo novostavbu. Kotlíkové dotace jsou zde pro vlastníky domů nebo bytových jednotek, které splňují energetickou náročnost budovy stupně C. I některé ze starších budov tuhle podmínku splňují, natož u novostaveb, které jsou dnes stavěny tak, aby z nich unikalo minimum tepla. Na dotaci pro tepelné čerpadlo u své novostavby tak bez problému dosáhnete.

Solární šindel stačí přibít hřebíky

Výroba a instalace solárních šindelů byla doposud nákladná a také za solárními panely pokulhávají v účinnosti, což jim brání v masivním rozšíření. Americká firma však nyní představila šindele, které se snadno a rychle přibíjí na střechu hřebíky, informoval server The Verge. O solárních střešních taškách či šindelích jste už možná slyšeli, avšak prezident americké společnosti GAF Energy tvrdí, že jejich nové šindele Timberline Solar si toto označení skutečně zaslouží. Jsou totiž první, které tak skutečně fungují – přichytíte jej hřebíky, překryjete horní část šindele spodní částí dalšího a opakujete. Výhodou má být i možnost je kombinovat s obyčejnými šindeli. „Nikdo se nikdy nesnažil speciálně vyrobit solární produkt, který by mohl instalovat pokrývač. A nám se to podařilo, náš výrobek se přibije pouhou pistolí na hřebíky. Jde nainstalovat dvakrát rychleji než běžná solární technika,“ řekl podle serveru CNBC šéf firmy. Novinka má konkurovat zejména solárním střechám od Tesly a zároveň být dostupnější pro více lidí. Podle mluvčího společnosti bude levnější než jiné solární střechy (prý přibližně polovina toho, co stojí solární střecha od Tesly) a na americkém trhu bude srovnatelná s náklady na novou střechu se stojanovými solárními panely.

Při výšce 43 cm a délce 162 cm jsou šindele větší než šindele Tesla, což znamená, že je potřeba vyrobit méně dílů a méně jednotlivých kabelových spojů, což podle společnosti rovněž sníží náklady a zároveň zvýší spolehlivost. Produkt byl již dobře přijat při svém pondělním uvedení na veletrhu CES 2022, kde získal cenu za Nejlepší inovaci pro chytrá města. Otazníky nad účinností Avšak teprve jejich dlouhodobé využití v průběhu 25leté záruky ukáže, zda společnost GAF Energy skutečně rozluštila hádanku cenově dostupných a spolehlivých střech ze solárních šindelů. Podle některých odborníků budou vždy solární šindele za běžnými panely zaostávat, protože jsou položeny na horké střeše, což snižuje účinnost solárních článků. Společnost GAF Energy uvádí, že používá vysoce účinné mono-PERC články, které při vysokých teplotách fungují lépe než tradiční monokrystalické fotovoltaické články. Přesto vzhledem k rozměrům šindele Timberline Solar a jeho udávanému výkonu 45 wattů by v ideálních podmínkách stále generoval méně energie na čtvereční stopu než nejnovější šindel společnosti Tesla s výkonem 71,7 wattů nebo průměrně velký solární panel s výkonem 300 wattů. Zdroj: The Verge, CNBC

Solární petrolej palivem budoucnosti. Letadla budou létat bez uhlíkové stopy:

Švýcarští inženýři testují na střeše univerzity ETH Zürich nový systém, který umožní produkci paliva pro letadla ze slunečního světla a vzduchu. To umožní výrobu široce dostupného paliva v suchých a slunečných oblastech, jakým je například Afrika. Vývoj zařízení vede profesor a inženýr na ETH Zürich Aldo Steinfeld. Jeho práce byla nyní prezentovál v časopis Nature. Jednotka pro zachytávání vzduchu z něj absorbuje oxid uhličitý a vodu.

Solární jednotka současně zachytává sluneční energii, která tyto prvky přeměňuje na směs oxidu uhelnatého a kyslíku. Vzniká syntézní plyn, který je následně přeměněn na kapalinu. Této kapalině vědci říkají „solární petrolej”. Výrobu solárního petroleje vědci testovali od roku 2019, ale až nyní potvrdili stabilnost a spolehlivost svého výrobku. „Naše elektrárna úspěšně demonstruje technickou proveditelnost termochemického procesu přeměny slunečního záření a okolního vzduchu na palivo,” potvrdil Steinfeld, který se domnívá, že je zařízení připraveno k začlenění do reálného světa. Nevýhoda biopaliv spočívá v závislosti na velkém množství zemědělské půdy. Solární petrolej by však mohla být produkována ve vyprahlých, slunečných oblastech, jako je Afrika. Johan Lilliestam, profesor energetické politiky na Universität Potsdam dodal, že k uspokojení celosvětové poptávky po leteckém palivu by stačilo využití méně než jednoho procenta vyprahlé půdy na světě. V takovém případě dojde ke snížení emisí produkovaných leteckým průmyslem. Pokud by palivo navíc bylo vyráběno s pomocí obnovitelných zdrojů energie a uhlíkově neutrálních metod, emise se sníží dramaticky. Výzkum solárních paliv, jejichž výroba bude dražší než výroba paliv tradičních, není Evropskou unií dostatečně financován. Lilliestam se domnívá, že aby se stal solární petrolej dominantním, letecké společnosti se o jeho výrobu a financování musejí samy postarat. Zdroj: Nature, ScienceDaily

Ceny elektřiny v Německu o Vánocích poprvé od roku 2010 nejsou v záporu

Německo má za sebou první Vánoce od roku 2010 bez záporných velkoobchodních cen elektřiny. Nejnižší hodinová cena na denním trhu se o vánočních svátcích ustálila na 88,88 EUR/MWh, jak ukázaly údaje z burzy. Zmiňovaná nejnižší hodinová cena byla dosazena 24. prosince. Nejnižší denní hodinová cena pro první a druhý vánoční svátek přesáhla hranici 100 EUR/MWh. V každém roce za posledních deset let přitom cena elektřiny o Vánocích dosáhla záporné hodnoty. Na silvestra přeci jen záporné ceny Očekávaná vysoká výroba ve větrných elektrárnách a nízká poptávka po elektřině zapříčinily, že cena elektřiny na denním trhu pro 31. 12. se na pět hodin usadí v záporných hodnotách.

Důvod pro záporné ceny silové elektřiny V Německu v posledních letech klesá cena silové elektřiny do záporných hodnot pravidelně v obdobích nízké poptávky, zejména vánočních a velikonočních prázdnin, a současně příhodných podmínek pro produkci energie z větrných a fotovoltaických elektráren. Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku přebytku výroby elektřiny nad její spotřebou. Tento stav má dvě hlavní příčiny: První z nich je nastavení provozní podpory obnovitelných zdrojů, které jsou z důvodu mimotržního financování v merit order upřednostňovány před zdroji s vyššími marginálními náklady na vyrobenou jednotku energie a jejichž velká část zároveň za vyrobenou jednotku elektřiny obdrží svou vysoutěženou cenu (tzv. strike price) bez ohledu na aktuální cenu a tedy i poptávku na trhu. Jejich provozovatelé tak nejsou motivováni při záporné ceně elektřiny snížit svou dodávku do sítě. Druhou je, že část konvenčních elektráren v elektrizační soustavě není schopna nákladově efektivního snížení svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině.

zdroj: oenergetice.cz