Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila
81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od
roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba
elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. ČTK
to dnes sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Důvodem podle něj byly
dopady pandemie koronaviru. Úřad upozornil, že ne všichni ale elektřiny
spotřebovali méně - v případě domácností nastal naopak podstatný
meziroční nárůst o 4,7 procenta.
|
ilustrační foto
|
"Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme
klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností.
Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě
dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové
spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto
nemohly zvrátit," řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy
odběrů. "Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny
meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na
hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11
let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za
posledních pět let," řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické tepelné
elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně.
Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo
přečerpávací vodní elektrárny, uvedl ERÚ. Nižší poptávka po elektřině
podle něj se podepsala i na objemu vývozu. "Přestože Česká republika
zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více
než pětinu na 10,2 TWh," řekl Kebort.
Úřad dále uvádí, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu
loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových.
Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes
vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně
Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem,
upozornil ERÚ. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7
procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.
|
Energy Power
|
"V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při
výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst
objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím
vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů," vysvětlil
Trávníček.
Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj.
Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady polostátní společnosti ČEZ.
Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom
by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad.
"Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5
miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn
vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa."