Prohledat tento blog

sobota 27. února 2021

ERÚ zaplatí solární elektrárně odškodné osm milionů.

 

Osm milionů korun musí zaplatit Energetický regulační úřad (ERÚ) provozovateli fotovoltaické elektrárny v České Kamenici na Děčínsku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně ve sporu, který navazoval na neúspěšný pokus o zrušení licence. Elektrárna kvůli dočasnému odebrání povolení nemohla fakticky několik týdnů fungovat. Podle advokátů elektrárny jde o první takový případ v republice.
fve ilustrační foto

 

Elektrárna získala licenci od ERÚ v prosinci roku 2010, o pět let později však Krajský soud v Brně rozhodnutí zrušil na základě podnětu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nejvyšší správní soud ale vyhověl stížnosti provozovatele a soud nakonec v roce 2016 žalobu o zrušení licence provozovateli definitivně zamítl. Přesto však nemohla být elektrárna od 3. června 2015 do 10. srpna 2015 v provozu.

Provozovatel proto chtěl vůči ERÚ uplatnit nárok na náhradu škody za ušlý zisk v období, kdy musela být elektrárna kvůli odebrání licence mimo provoz. Úřad však nárok dobrovolně neuznal. Firma proto podala žalobu k Okresnímu soudu v Jihlavě. Ten společnosti přiznal náhradu škody ve výši téměř osm milionů korun, po odvolání ERÚ se spor dostal k brněnskému krajskému soudu, který ale verdikt jako správný potvrdil.


 

Nejvyšší státní zástupce podal v minulosti  dvě desítky žalob ohledně elektráren, u kterých podle něj v době získání licence v roce 2010 nebyly splněny technické předpoklady pro její udělení. Některé společnosti se snažily i za cenu porušení zákona licenci získat, neboť elektrárny s licencí z roku 2010 měly garantovanou dvojnásobnou výkupní cenu elektřiny oproti provozům spuštěným od ledna 2011.

čtvrtek 18. února 2021

Krize v energetice v ČR

 Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. ČTK to dnes sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Důvodem podle něj byly dopady pandemie koronaviru. Úřad upozornil, že ne všichni ale elektřiny spotřebovali méně - v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta.


ilustrační foto


"Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit," řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. "Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let," řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické tepelné elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny, uvedl ERÚ. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. "Přestože Česká republika zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh," řekl Kebort.

Úřad dále uvádí, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem, upozornil ERÚ. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7 procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.

Energy Power


"V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů," vysvětlil Trávníček.

Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj. Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady polostátní společnosti ČEZ. Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad.

"Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5 miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa."



pondělí 15. února 2021

Ceny energií v USA rostly o 4000 %

 

Se silnými mrazy bojuje nejen Evropa a Asie i  sever Ameriky. Díky tamním rekordním mrazům vyšplhaly ceny energií v USA prudce nahoru.


Severní Ameriku sevřel od pobřeží k pobřeží silný mráz a jedna ledová bouře střídá druhou.

ilustrační foto


Teploty v Chicagu o víkendu klesaly až k minus 19 stupňům, ale vichr snížil pocitovou teplotu až k minus 25. „Není to jen o teplotách, ale také o délce tohoto mrazivého období,“ řekl pro agenturu Bloomberg hlasatel z amerického centra předpovědi počasí Marc Chenard. A má být hůř, masy promrzlého vzduchu pronikly hluboko na jih až do Texasu.

Chvějí se nejen promrzlí obyvatelé, ale také ceny plynu a elektřiny. Závody na zpracovávání zemního plynu musejí omezovat výrobu, protože jim v potrubích mrznou produkty. A čeho je málo, tomu cena stoupá.

Ceny topných olejů ve státě Oklahoma vzrostly za dva dny o více než 4000 procent, elektřina v některých částech Texasu dosáhla hranice 5000 dolarů za megawatthodinu. A klesá i těžba ropy v oblasti Permian Basin, která je největší americkou ropnou zásobárnou.

Texaský přední energetický regulátor přijal nouzová opatření, aby zajistil domácnostem, nemocnicím, veřejným službám a dalším v oblasti „lidských potřeb“ přednostní přístup k plynu. Pracovníci texaské komise pro železnice varovali, že následující dny budou mít „vážný dopad na poskytování energetických zdrojů“.

K distribuci plynu se váže spousta informací a zajímavostí.
ilustrační foto


Primárním palivem používaným v elektrárnách v Texasu je plyn. Provozovatel státní sítě očekává, že poptávka po elektřině kvůli zimě rekordně vzroste. Průměrné ceny vzrostly podle Bloombergu v sobotu o více než 2400 % na více než 4200 dolarů za megawatthodinu. V deset hodin dopoledne vyskočila průměrná cena v západním centru Texasu na 5 775,95 dolaru za megawatthodinu, což je nejvíce od roku 2010.

neděle 14. února 2021

Fosilní paliva zabijí :

 

fosilní paliva mají na svědomí miliony lidských životů každý rok. Podle jejich výzkumu totiž jen v roce 2018 bylo uhlí a ropa celosvětově zodpovědné za 8, 7 milionu úmrtí. Čísla tak ukazují, jak velký vliv znečištění na člověka má.

Každé páté úmrtí má spojitost s ovzduším

Jak uvádí vědci ve svém výzkumu, může tak stát znečištění ovzduší až za každým pátým úmrtím na světě. Nejvyšším počtem těchto úmrtí ale samozřejmě trpí země, které jsou na fosilních palivech nejvíce závislé a jsou u nich také v největší míře využívána.

Nikoho tedy nepřekvapí, že zatímco v USA i Evropě může znečištění přibližně za každé desáté úmrtí, v Asii jsou čísla úplně jiná. Právě v Asii do které spadá i Čína jakožto největší spotřebitel uhlí je míra úmrtnosti mnohem vyšší a znečištěný vzduch kvůli fosilním palivům tak stojí za třetinou všech úmrtí.

Studie, za kterou stojí vědci z několika světových univerzit včetně americké Harvardovy univerzity ukazuje, že jsou fosilní paliva globálním přispěvatelem k vyšší úmrtnosti a nemocem. Počet obětí podle vědců překračuje i počet osob, které každý rok zemřou na zdravotní obtíže spojené s kouřením a těch, kteří zemřou na malárii.

 



Podle vědecké práce by snížení či nejlépe úplné omezení využívání fosilních paliv a tím i snížení zátěže pro životní prostředí rychle přineslo své výsledky. Bez emisí fosilních paliv by se totiž průměrná délka života celosvětové populace zvýšila až o více než rok.

Přínosy ze sníženého znečištění bychom ale mohli ve výsledku pocítit všichni a to snížením celosvětových ekonomických nákladů na zdravotní péči. Ty by podle centra CREA mohly poklesnout až o 2,9 bilionu dolarů.


 

Spalování fosilních paliv je problémem hlavně kvůli vzniku nebezpečných mikročástic PM 10 a ještě hůře PM 2.5, které jsou nositelem toxických látek a často proniknou až do krevního řečiště díky své velikosti až 30 krát menší než je průměr lidského vlasu. Právě to je pak pro lidské zdraví velmi nebezpečným faktorem.

Podle vědců ale spolu se stále rychlejším přechodem na nízkoemisní či úplně bez emisní zdroje energie ať už pro průmysl, vytápění či automobilovou dopravu zrychluje i tempo poklesu těchto částic v ovzduší. V zemích jako je Čína či Indie je ale tato koncentrace stále extrémně vysoká a zlepšení je stále v nedohlednu.

Kvalita ovzduší v Evropě se naopak v posledních letech zvyšuje, i tak podle jiné studie stojí tento tichý zabiják v Evropě za více jak čtyřmi sty tisíci úmrtí.Česká republika přitom v tomto hodnocení nedopadla nijak dobře a limity na emise prachových částic PM 2.5 u nás byly překonány. Mimo České republiky mělo podobný problém i Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Polsko a Rumunsko.




neděle 7. února 2021

Energetická krize ve Švédsku.

 

Švédové  řeší velký problém. Poté, co na konci minulého roku odstavily první blok jaderné elektrárny Ringhals 1 a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemají dost elektřiny.
Situace je tak vážná, že ohrožuje funkčnost celé rozvodné sítě. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí. Elektrárenská společnost Svenska kraftnät tak narychlo uvedla do provozu naftovou elektrárnu Karlshamn na jihu Švédska. Ta ale zvýšenou poptávku neuspokojí. Cena energie letí vzhůru. „Dnes (v sobotu) ráno dosáhla cena elektřiny 200 eur (přes 5150 korun) za megawatt hodinu, normálně začíná na asi 30 eurech (necelých 800 korunách)."
 
 
 
Výzvy k omezení spotřeby
A jelikož má mrznout i nadále, obrátila se švédská veřejnoprávní televize na diváky s netradiční výzvou. Jako odběratel můžete přispět ke snížení spotřeby. Například střídmostí při používání spotřebičů s největším odběrem, jako jsou vysavače. Zejména ráno a večer, kdy jsou odběry největší. Zčásti z ekonomických důvodů a částečně kvůli ochraně klimatu. Byla spuštěna fosilní elektrárna Karlshamn a musíme odebírat elektřinu z fosilních elektráren v Německu a Polsku."

pátek 5. února 2021

Energie v ČŘ

 V letech 2021 až 2030 bude mít Česko k dispozici přibližně 120 miliard korun z Modernizačního fondu, s jehož pomocí chce Evropská unie zejména chudším zemím pomáhat s dekarbonizací a ekologizací jejich ekonomik a s plněním klimatických cílů. Fond je přitom financován prodejem emisních povolenek, jejichž stoupající cena postupně povede i k většímu objemu prostředků.

 

MVE

 Přestože Česko ve srovnání s EU významně zaostává v rozvoji obnovitelných zdrojů, v nadcházejícím desetiletí se pravděpodobně i u nás výrobě obnovitelné energie blýská na lepší časy. Jejich cena navíc v posledních letech neustále klesá, zatímco účinnost čím dál tím víc stoupá. Z Modernizačního fondu bude dále možné financovat také výrobu a distribuci tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, modernizaci průmyslových zařízen nebo energetické úspory. 

 

OZE

 

  Pravidla Modernizačního fondu a rozdělení peněz si určují jednotlivé členské země samy. Téměř 39 % prostředků z Modernizačního fondu má jít na výstavbu obnovitelných zdrojů, z nich je však 60 % určených velkým energetickým firmám, které spalují fosilní paliva. Pro ostatní hráče bude určeno zbývajících 40 %. Na komunitní energetiku, díky níž si vlastní elektrárny mohou pořizovat i obce a skupiny fyzických osob, pak má jít pouhých 1,5 %. 

 

FVE  a VtE

 

 O komunitní energetiku je přitom velký zájem a alokovaná částka pravděpodobně nebude stačit. O prostředky mohou komunity žádat i z jiných programů, kde je ovšem bude znevýhodňovat konkurence zaběhlých firem a komerčních subjektů. Podle odborníků z neziskového sektoru takto nastavená pravidla brání spravedlivé soutěži a nepovedou k demokratizaci a rozšíření sektoru energetiky. Ministerstvo životního prostředí nicméně plánuje situaci průběžně vyhodnocovat a pravidla čerpání peněz a vypsané výzvy podle toho upravovat.

Energy Power